Južné predmestie přehled

https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483856/bmid_juzne-predmestie-6eH-483856.jpg 4 53 53

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Adriana v sebe nosí večný nepokoj, zosobňuje bezočivosť a predovšetkým neochvejnú silu postaviť sa zoči-voči pravde, hoci môže byť nepohodlná či príliš krutá. A tak sa odrazu izby zaplnia hlasmi, pochybnosťami, vynárajú sa otázky. Rozstrapatená a vystrašená Adriana prináša do sestrinho bytu a manželstva chaos, odhaľuje vážnu trhlinu, jej sestra vníma manželove úniky, nehu či rezervovanú eleganciu v novom svetle. O niekoľko rokov musí rozprávačka príbehu po nečakanom telefonáte náhle opustiť francúzske mesto, v ktorom sa rozhodla žiť. Vydáva sa na nekonečnú cestu nocou sprevádzaná vynárajúcimi sa spomienkami. Vracia sa na južné predmestie, do rybárskej štvrte Pescary. V tomto nepreniknuteľnom avšak pohostinnom mikrokozme môže vďaka pevným pravidlám a drsným obyvateľom s veľkým srdcom zistiť, čo sa vlastne stalo, a zmieriť sa s minulosťou.... celý text

Skrýt reklamy

Literatura světová Novely

Vydáno: 2021 , Inaque
Originální název:

Borgo Sud, 2020

více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Južné predmestie. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (13)

10.12.2022 4 z 5

jana14

Nečetla jsem Navrátilku, ale námět a recenze Návratu do Borga Sud mě přesto zaujaly. Příběh dvou sester z chudého italského jihu, solidní intelektuálky a divoké, nezkrotné mořské víly, jejich cesta životem i drama v partnerskýých vztazích. Neutěšené a podivně chladné rodinné vztahy , které vyvracejí naše naivní představy o početných , chudých, ale úžasně milujicích, šťastných a soudržných italských rodinách. Ono asi krásné počasí, chutné jídlo a vínečko nestačí......Z knihy jsem přímo cítila vůni mořského vduchu , pach zahnívajících ryb i chudoby , z pavlačových domů na mě zíraly všetečné pohledy hlučných sousedů......Někdy je i té rodiny opravdu dost. Melancholický, drsný příběh. Za sebe mohu doporučit.

27.11.2022 3 z 5

marvarid

Přemýšlím, proč není pokračování tak působivé, jako „Navrátilka“. Nejspíš proto, že vypravěčka (doteď vlastně nevím, jak se jmenuje, myslím, že jméno ani v jedné z knih nezazní, nebo se pletu?) a Adriana jsou už dospělé ženy. A tak mě jejich citové strádání tolik nedojímá. A vlastně ani nepřekvapuje. Jazyk knihy je nadále dokonale úsporný a bez emocí nás informuje o tom, jak obě ženy následují osud, který mají vlastně tak trochu vepsaný ve své povaze a v genech. Rybářská čtvrť je popsaná tak, že se mi skoro nechce věřit, že něco takového přednedávnem v Evropě ještě existovalo. Ale asi ano, Afrika je odtud blízko.

Skrýt reklamy

06.10.2022 4 z 5

balboreta

Plně souhlasím, že pokračování příběhu Adriany a Navrátilky nemá takovou sílu a originalitu jako první díl. Líbilo se mi líčení rybářské čtvrti. Prostředí románu bylo tentokrát roztříštěno i do jiných oblastí, kde protagonistky žijí, což poněkud odvádělo pozornost od fragmentárního, ale sugestivního líčení Borga. Pescarská čtvrť je pro čtenáře živé, až hmatatelné místo. Lidé jsou zde chudí, skromní a soudržní. Rodiny přitom mezi sebou dodržují nepsané zákony klapek na očích: „Lidé z Borga se nepletou mezi muže a ženy."
Myslím, že stejně jako v románu Navrátilka bylo i zde velmi důležité téma mateřství: „Matka se zcela oddala Vincenzovi, tam dole na hřbitově. Před námi, přeživšími, ji chránila svého druhu anestezie. Připravila se o Adrianu jen tak, jako když ztratíte minci nebo klíče od domu. Stejně jako ztratila mě, když mi bylo půl roku. Svoji péči si schovala pro toho jediného, který ji už nepotřeboval. Kolikrát jsem na mrtvého žárlila. Vzpomínka je formou obviňování. Odpuštění je to, co nenacházím." Mateřství je leitmotivem celé autorčiny tvorby včetně titulů zatím nepřeložených do češtiny.
Zápletka týkající se Navrátilčina manžela pro mě byla předvídatelná a také v dnešní době už docela obehraná v rámci gendrové rovnováhy. Zdá se mi, že autorce se lépe píší ženské hrdinky. V Navrátilce byli muži hodně upozaděni, což zesílilo efekt románu.

všechny komentáře