O času a řece přehled
Thomas Wolfe
K domovu pohleď, anděle! série
2. díl
Druhá část mohutně koncipovaného autobiografického románu amerického spisovatele. Líčí hrdinova studentská léta v Americe i jeho léta putování evropskými velkoměsty, jež všechna jsou dobou sbírání zkušeností, setkáními s pestrou galerií přátel a lásek, neustálým úsilím o ukojení nenasytné žízně po poznání a uchopení života v celé jeho mnohotvárnosti. Doslov Zdeněk Vančura... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1961 , Československý spisovatel , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Of Time and the River, 1935
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O času a řece. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O času a řece v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 10x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 27x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
1973 | K domovu pohleď, anděle! |
1961 | O času a řece |
1962 | Domov sa vrátiť nemôžeš |
1961 | Pavučina a bralo |
Pokračování života Evžena Ganta alter ega samotného autora Thomase Wolfeho, pokračuje po knize K domovu pohleď anděle, Evženovou emancipací, snahou odprostit se od rodiny, kde ne vždy zažíval šťastné chvilky, a prožívat a užívat svůj mladý jankovitý život na plné obrátky. Jenže, on je Evžen tak trochu introvert, takže užívá tak nějak vnitřně, a nám o tom poví jen díky této knize. Silnou stránkou knihy není ani tak děj, to by mohla být road movie v podstatě na pár stran. Amerika a posléze evropská anabáze, ale vnitřní života Evžena, jeho vjemy, nálady, popis krajiny, měst, lidí, to je to co vám veme dech, co vás posadí do židle, podlomí nohy a jen žasnete, co Wolfe dokáže napsat. Popsat nevinný "závod" dvou parních vlaků jedoucí souběžně stejným směrem, na bratru, pěti stranách a přitom nemáte pocit, že by něco bylo navíc. Pocity cestujících radost , že předhánějí druhý vlak a zase jejich kyselé obličeje, že už zase nevedou, no nádhera. A takových situací, stavů a nálad je v knize nespočet. Velmi silné je i loučení s bratrem a otcem, je to syrové, ale přece lidské, velmi lidské. Nebudu nikomu tvrdit, že se kniha čte sama a že je to oddechovka, ne není, ale za přečtení rozhodně stojí.