• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Thomas Wolfe

K domovu pohleď, anděle!

„Oceňované dílo, které ocení fajnšmekři, milovníci rozvláčných uměleckých popisů, milovníci literatury jako takové, milovníci poezie a snad i další čtenáři. Bohužel Wolfe byl tak trochu šílenec, psal jak blázen, co ho zrovna napadlo, ale nedokázal napsat jediné "normální" souvislé dílo. I tento vlastně jeho jediný román mu sestavil redaktor Perkins. Pro mě bylo z větší části čtení spíš utrpením prokousat se těžko stravitelnými pasážemi, kterých bylo bohužel mnohem víc, než normálního vyprávění, které mělo jakýsi děj a řád. 40%, 10. 3. 2024.“... celý text
— mgeisselreiter

---

K domovu pohleď, anděle

„Jsem na sebe pyšná, že jsem těch 650 stran dočetla. Asi jako kdybych uběhla půlmaraton. Pod pojmem lyrický román jsem si představovala něco jiného. Něco bez takové snůšky nesympatických, hysterických postav, které ve mně vyvolávaly pocity ošklivosti a pohrdání. Dlouhé pasáže mi přišly nezáživné a zdlouhavé. Pak ale zase následuje strhující kapitola nebo odstavec: „Její oči se neupíraly na Bena, nýbrž na obličej matčin. Všichni zůstali podle tiché dohody vzadu, ve stínu, aby tělo, jemuž Eliza dala kdysi život, bylo teď zase její. A nyní, když jí již nemohl odpírat, kdy již od ní nemohl s bolestí a odporem odvracet své divoké jasné oči, seděla Eliza vedle něho, u jeho hlavy, a drsnými udřenými dlaněmi svírala jeho studenou ruku.“ „Byl říjen a listí se chvělo. Začínalo se šeřit. Slunce již zapadlo, řetězy hor na západě zmizely v zimavé purpurové mlze, ale západní obloha stále ještě hořela rozervanými oranžovými pruhy. Byl říjen.“ Celkově jsem rozpačitá. Připadá mi, že si autor v rámci psychoterapie potřeboval své dětství a rodinu prozkoumat a že si to psal hlavně pro sebe. Já jsem si při nahlížení do jeho světa připadala jako vetřelec. Na druhou stranu uznávám, že kniha má určité kouzlo.“... celý text
— Pavlaj

---

K domovu pohleď, anděle

„Pocitově to pro mě nebylo nic moc, takový Peer Gynt roztažený na šest stovek stran, bez Solvejg, zato s působivými pasážemi, bohužel náchylnými k oposlouchání. Beru to tak, že se nadané pokažené dítě vyrůstající mezi pokaženými lidmi potřebovalo ze své natlakované sumy prožitků vypsat. Zároveň mi připadá, že v době psaní autor stále nerozpoznal tvar sebe sama a vlastního života, proto neměl ani měřítko, co lze pustit, a co je třeba držet.“... celý text
— Hanka_Bohmova

---

---

K domovu se dívej, anděle

„Dokonalost!!“
— Jehumaja

---

K domovu pohleď, anděle!

„Četla jsem to se značným časovým skluzem protože mi předlohu dost otrávilo představení v Divadle Na Vinohradech(výjimečně otrávilo,viděla jsem v něm spoustu skvělých věcí které si asi budu pamatovat navždy)někdy počátkem 80.let.Asi to bylo dobou protože kniha je úžasná,poetická,básnická,krásná.Občas čtu v ohlasech že je nějaká kniha "moc dlouhá"tak pokud tohle někomu vadí tak tedy nečíst ale jinak nemá chybu.Mně dlouhé nevadí když stojí za to a to je právě tento případ.“... celý text
— 4444913