Kacířské eseje o filosofii dějin přehled
Jan Patočka
Jedno z nejvýznamnějších Patočkových děl, pocházející z roku 1975, shrnuje v šesti esejích jeho pozdní filosofii dějin i současné dějinné situace, v niž vyústily jeho celoživotní úvahy o problému přirozeného světa lidského života.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kacířské eseje o filosofii dějin. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Patočka uvažuje filosoficky o smyslu dějin, nelze tedy jeho práci srovnávat s pracemi historiků. Odvážně na dobu vzniku textu odmítá marxistický výklad smyslu dějin a nabízí svůj pohled - dějiny, filosofie i politika vznikají až tehdy, když si člověk uvědomí vlastní problematičnost, hledá smysl a "pečuje o duši".
Dost jsem váhala, než jsem se pustila do tak náročného textu, ale poměrně příjemně mě to překvapilo. Stihla jsem si text přečíst před zhlédnutím představení Kacířské eseje ve Studiu Hrdinů - představení taky můžu doporučit.
"Ve skutečnosti běží teprve o odkrytí smyslu, který nemůže být nikdy vyložen jako věc, který nemůže být ovládnut, ohraničen, pozitivně zachycen a zvládnut, nýbrž který je přítomen pouze v hledání bytí. Proto též nemůže tak jako relativní a pozitivní smysl potkávat nás přímo ve věcech, bezprostředně s nimi. Základem tohoto smyslu je, mluveno spolu s Weischedelem, problematičnost, mluveno s Heideggerem, skrytost jsoucna vcelku jako základ vší otevřenosti a každého otevírání. Toto tajemné to tedy je, co se vyjadřuje v otřesení naivně přijímaného smyslu (ať běží o relativní smysl bezprostředního lidského chování a počínání, nebo o absolutní smysl mytického smyslu). Tak vzniká otřesením excentrický smysl za předpokladu, že je člověk hotov rezignovat na bezprostřední danost smyslu a osvojovat si smysl jako cestu.
Problematika zde načrtnutá je – to je pro naši otázku po smyslu historie důležité – platná nejen pro individuální život, nýbrž pro samotné dějiny. Dějiny vznikají otřesem naivního a absolutního smyslu v téměř současném a vzájemně se podmiňujícím vzniku politiky a filosofie. V podstatě jsou rozvinutím možností zárodečně založených v tomto otřesu. Z tohoto důvodu a pro ty, kdo jsou zaměřeni na životní bezprostřednost, dějiny zdánlivě vyúsťují v nihilismu smyslu zbaveného jsoucna. V porozumění jsoucnu v jeho bytí, které je charakteristické pro moderní objektivistickou, tj. ideální asymptoty každého vztahu ke smyslu se vzdávající vědu, se tento rys zdánlivě velmi energicky uplatňuje. Tento objektivismus je však vnitřně rozporný a věda sama ukazuje příznaky toho, že jej překonává. Diskuse této otázky náleží však do jiného pojednání."
(SPOILER)
Porazit parazita -, protivníka bez výstřelu. Je v nás: chamtivost. Udržuje při životě - korporace, které soustřeďují zisky a rozpoutávají mezi národy války. Člověku byla dána zbraň na ochranu svého života a své lidskosti, které říkáme duše. Někteří ji prodali za několik stříbrňáků.
Citace: "...každé zjevování je odhalování skrytého..."
V 21. stol. nazrála doba, kdy chápeme, že všichni jsme na stejné lodi - planetě a každý tedy i tvůj život tu má právo svůj čas prožít šťastně.
Konec všem korporacím, které přebírají vládu nad mocí států a štvou je proti sobě, /mám ten pocit, že to lidskost v člověku nerozvíjí/. Aby v klídku rozvíraly nůžky, vyplení, kde jaký stát a jsou dále, /bez pomoci ultra pravicových politiků, by to nešlo/. Co je to "smlouva Britské Východoindické společnosti East India Trading Company, nizozemská Východoindická - ovládly subkontinenty Indii, část Afriky se souhlasem koloniálních vlád , společně s nimi? Mám pocit, že dnes je ticho, temno, informační embargo kolem Transatlantické smlouvy, která nemůže nastolit planetární moc korporací a jurisdikčně přebít mocenskou roli států, včetně oddělení od pravomocí států a od dozoru EU? a OSN?, jak popsal Patočka tzv. "Sílu dne"?
Politici, prostý člověk, jako jsem, nevím a ptám se ..., Proč? Nevím proč covid -19 uzavřel celý svět do nouzového stavu a 24.2.2022 politici svůj zájem odvrátili od možného ohrožení veřejného zdraví a v mžiku, již o veřejné zdraví nejde...? Co si má prostý člověk myslet? O občany v demokracii 21. století nejde? Proč?
Proč obyčejní Američané, Němci, Slované atd. chudnou závratnou, nekončící rychlostí a jiní nepředstavitelně rychle bohatnou jako nikdy v historii? Které naše politické strany souhlasí se smlouvou proti vlastním lidem asi víme..., Ničí plánovitě rozpočet , vyvádějí prostředky nejen na zbraně a to je ve prospěch občanů? Na veřejné služby o to méně ... ? Pomoc vzájemné je nám všem potřeba a k tomu potřebujeme mír, stres, strach uvězňuje mozek, nedá se přemýšlet ve stresu a vymýšlet strategii jak přestat zabíjet člověka, člověkem. Až korporace nad státy převezmou moc, bude pozdě.
Patočka je skvělý.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kacířské eseje o filosofii dějin v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 72x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 50x |
v Chystám se číst | 77x |
v Chci si koupit | 21x |
Autorovy další knížky
1996 | Péče o duši I. |
1990 | Kacířské eseje o filosofii dějin |
1992 | Přirozený svět jako filosofický problém |
1991 | Sókratés |
1992 | Co jsou Češi? |
Naléhavé "melodrama" o nezbytnosti hledání bytí (toho filozofického synonyma pro Boha), bytí, jež není možné najít ve 3D... a co je zde apelem největším: ono věčně hledané bytí přestalo se v naší době vůbec hledat!! Co tedy dál? musí se člověk ptát, a když už nic, pak "alespoň" toto je důvodem k fatálnímu zamyšlení.