Karel Janoušek. Jediný československý maršál přehled

08.09.2021

2. část komentáře:
Tak se jen nabízí otázka, proč neodjel zpátky na západ, kde by se pro něj práce našla. Udělal si před válkou rychlý doktorát z meteorologie. Jsem si říkal, jestli místo toho doktorátu neměl studovat taktiku blitzkriegu na školení v Německu (kde se školili mimo jiné i Sověti) a nebo kam se ubírá nejnovější vývoj letectva, když ČS armáda měla pomalé stroje, většinou dvojplošníky.
Nakonec se ho chopila sovětská hydra a semlela ho. Mohl být ještě rád, že ho nepopravili jako gen. Píku. Pokusil se o útěk z republiky, ale je s podivem, že si vzal na pomoc agenta, kterého poslala stb. V podstatě prvního, kdo mu nabídl své služby. Jak je možné, že člověk s jeho organizačním talentem a známostmi se nedostal za kopečky? No po bitvě je každý generál. Asi by trochu světla do této kapitoly jeho života vnesl jeho životopis. Nechápu ani, proč neopustil ČS po propuštění v 60. letech, kdy byl pozván do Anglie k výročí II. Sv. Války. I toto znamenalo být Čechoslovákem. Jeho rival gen. Vicherek zemřel někdy v 50. Letech v Československu. Oběma se tak nepodařilo ve zralém věku zhodnotit nabyté zkušenosti prací v armádě. Je to promarněná šance.
Jak jsem už psal, nikdy nepochopím, proč před II. Sv. válkou nemodernizovali ČS letectvo, neměli nejmodernější stroje, nebyli připraveni se utkat s Německem. To ale na druhou stranu nebyli ani Poláci ani Francouzi. Těžko jim něco vyčítat. Taková byla doba.
Zůstala mě pachuť z toho, že v ČSL armádě šlo více o funkce než o armádu. Usnuli na vavřínech a nebo neschopnost nebo slepé spoléhání na Francii, nedostatek financí? Taky nechápu jeho doktorandské stadium meteorologie, když válka byla za dveřmi a bylo třeba studovat blitzkrieg. Jak to udělal např. Ve Francii gen. de Gaulle.
Knihu hodnotím celkem kladně, byť bych ocenil kritické zhodnocení jeho života na závěr. Kniha by mohla být tenčí, kdyby autor vynechal celkem zbytečnou popisnou část čtyř ČSL perutí a ČSL letců v jiných perutích Anglické armády. Taky se mě jeví celkem zbytečný bohatý odkazový aparát. Více bych ji zbeletrizoval, protože jak autor zmiňuje v úvodu, cílem bylo napsat životopis a ne suchou vědeckou stať. Získala by na čtivosti na úkor odbornosti. A o to přece autorovi šlo. Je vidět, že to psal vědec, odborník na danou problematiku. Bylo pro něj těžké držet se tématu (viz zbytečný popis českých wings v britské armádě), ale přečtení knihy bylo pro mě přínosem. Zatím jsem se nikde nedočetl o nějaké výjimce z osobností, která by nevzhlížela ke spojenectví s Francií jako ke spáse a pracovala a nebo se alespoň pokusila pracovat na nějaké skutečné koncepci, která by ČSL mohla vyhrát válku. Rozesmutnila mně zaostalost ČSL letectva před II. Sv. Válkou. Jinak se autor drží zavedeného českého dějinného narativu. Člověk se nedozví žádné překvapivé nové informace ohledně dějin Československa, což ani nebylo cílem a ani se to neočekávalo. Asi už bych se ale nepotřeboval vrátit k opětovnému čtení této knihy, byť byla přínosem. Taky chybí nějaký hlubší vhled do generálovy rodiny, O manželce nebo rodičích se nedozvíme skoro nic a to je škoda. Taky se člověk nedozví, jaké měl názory na vedení války (byť je někde zmíněno) asi bych to uvítal více než stať o čtyřech ČSL perutích v Anglii.