Každý den o trochu blíž přehled
Irvin D. Yalom
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16384/bmid_kazdy-den-o-trochu-bliz-y8b-16384.jpg
4
55
55
Irvin Yalom, autor oblíbené beletrie s psychoterapeutickou tematikou, napsal tuto knihu spolu s Ginny Elkin (pseudonym). Ginny Elkin, talentovaná mladá spisovatelka s psychickými obtížemi, byla v minulosti v péči několika psychiatrů a psychoterapeutů, až se nakonec s nálepkou \"schizoidní\"; dostala do Yalomovy praxe na Stanfordově univerzitě. Yalom se spolu s Elkin dohodli, že jako součást terapie bude každý z nich nezávisle psát deník reflektující jejich terapeutická sezení. Čtenáři se tak dostává do rukou výsledek jejich domluvy - text nahlížející z obou stran prožitky a postupně se rozvíjející vztah mezi terapeutem a pacientkou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , PortálOriginální název:
Every Day Gets a Little Closer, 2003
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Každý den o trochu blíž. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Ne, jak už tu bylo řečeno, není to Yalom, na kterého jsme zvyklí. Ale to není špatně.
Příběh jedné terapie vnímané ze strany pacientky i terapeuta (+ úžasné rozpitvání celého procesu).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Každý den o trochu blíž v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 99x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 5x |
| v Mé knihovně | 25x |
| v Chystám se číst | 40x |
| v Chci si koupit | 11x |
| v dalších seznamech | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lži na pohovce |
| 2014 | Když Nietzsche plakal |
| 2010 | Láska a její kat |
| 2010 | Léčba Schopenhauerem |
| 2006 | Existenciální psychoterapie |
Jsem zklamán. Na knihu jsem se těšil a inspirací byla ještě před jejím přečtením, ke kterému jsem se dostal až po 18 letech. Jednak jsem měl vyšší očekávání tím, že Ginny byla spisovatelka a tak jsem čekal od jejích textů víc než jen obyčejné záznamy, připomínající, když já odbydu zápis ze supervize, nebo má klientela svou reflexy). Yalom v knize několikrát přemítá, zda zápisy vydat a já mám pochyby, zda samotné dobrodružství (a případná správa o něm) není smysluplnější, než prostě vydat všechny jednotlivé zápisky ze setkání. Nesedí mi to, že to je příběh ze 70. let, ani styl práce Yaloma, jehož jako profesionála a autora si jinak cením. Je mi bližší humanistická psychoterapie, než z klientek dolovat jejich sexuální fantazie o mě a tím setkání zbytečně sexualizovat. Takže přišel jsem, přečetl jsem a uspokojující bude knihu dát do Knihobota.