Když projížděl Chruščov naší vesnicí přehled
Ylljet Aliçka
Povídky albánského spisovatele, diplomata a pedagoga Ylljeta Aliçky nás přivádějí do země, o jejíchž reáliích u nás panuje stále velmi slabé povědomí. Výrazně to platí o albánské literatuře, která se v českých překladech vyskytuje jen zcela ojediněle. Vedle světově proslulého literáta, Ismaila Kadareho, se tak Ylljet Aliçka stává teprve druhým žijícím albánským spisovatelem, jehož tvorba se českým čtenářům zpřístupňuje. Čím si Aliçka tuto pozornost zasluhuje? Jeho povídky poutavou formou poodkrývají každodenní realitu života v Albánii v době komunismu a také v prvním desetiletí po jeho pádu. Autor přitom v jejich sepsání vycházel převážně z vlastních životních zkušeností, což cizincům dovoluje lépe pochopit syrovost, absurditu a krutost života v zemi, jež ve druhé polovině minulého století prošla specifickým historickým vývojem stěží srovnatelným s jinou evropskou zemí. S ohledem na kontext Aliçkových povídek je žádoucí si tento vývoj v krátkosti připomenout.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Když projížděl Chruščov naší vesnicí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Povídková kniha, která ukazuje život v Albánii v nedávné minulosti, v období totality. Povídky jsou někdy úsměvné, jindy překvapivé, a mnohdy i šokující. Pro člověka, který pamatuje období před rokem 1989 u nás, nabízí srovnání, ukazuje také, že tahle země byla (a mnohdy ještě je) někde, kde my se nacházeli o 20-30 let dříve. Kniha nabízí 14 povídek. Najdeme zde povídku, která ukazují, čeho je člověk schopen když dostane moc - byť na nejnižším mocenském žebříčku (Sázení stromů). Povídku, ukazující grotesknost doby (Když projížděl Chruščov naší vesnicí). Také povídku představující do absurdna dovedenou manipulaci s člověkem (Kamenné slogany). Ale jsou zde i povídky, které nám představují těžký život v tehdejší Albánii na těch nejprostších momentech ( povídka Matka, nebo povídka Nemilosrdný boj o sledování televize). Kromě toho zde ale nejdeme povídky které jsou pohlazením (Staří manželé), nebo jsou hořce úsměvné (Těžký rok). I když tahle kniha nepatří mezi mé balkánské TOP, její čtení bylo příjemné a k přečtení ji lze jen doporučit.
Do Albánie ráda jezdím, albánský lid patří k naší rodině a proto jsem si řekla, že chci něco přečíst od jejich autora. Musím říct, že je to velmi povedená kniha a když jsem ji četla tak, jelikož vím jaké jsou povahy tak to plně vystihuje... Je to originální národ, který má svou vlastní povahu a navíc na kterou jsou strašně pyšní... Opravdu jsem nevěděla, že to tam bylo tak kruté, to mi je docela líto, přitom ta dovolená u toho moře ve Vloře je stokrát lepší tam než v nějaký Itálii nebo Chorvatsku... Mají krásné moře, krásné hory a jejich povaha je dobrosrdečná ale na druhou stranu se tam najdou dosti horkokrevní lidé jak psal autor ale prostě je to jejich povaha a tečka... Moc mě pobavil Odborník a Těžký rok, a moc hezké bylo o těch starých manželech, jinak jejich svatby jsou fakt na dlouho a dosti honosné... Za mě palec nahoru!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Když projížděl Chruščov naší vesnicí v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Mé knihovně | 2x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 5x |
Nejsem úplně povídkový typ, ale tahle tenounká knížka mi docela sedla. Čtení plynulo rychle, čišela z něj absurdita a marnost, snad charakteristická pro Albánii té doby. Kromě titulní povídky mě nejvíc zaujaly "Kamenné slogany" pojednávající o naprosté vyprázdněnosti nejen ideologického jazyka, ale i celé ideologie.