Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně (2024) | Databáze knih

Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně přehled

Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533460/bmid_kdyz-za-nas-buh-netaha-kastany-z-oh-65e3a68e0524d.jpg 4 55 55

Desatero Marka Orko Váchy o životě, lásce, sexu, církvi, přírodě a přátelství Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína. Když se potká novinářka, co se umí ptát, a kněz, lékařský etik a přírodovědec, který má co říct, vznikne hluboký, třaskavý a místy dojemný dialog. Něco jako dvojitá osobní zpověď. Třeba o tom, jak se nebát budoucnosti, jak vnímat svět i sebe a jak si vychutnat každou přítomnou chvíli. Marek Orko Vácha a Renata Kalenská zvou čtenáře k empatickému a otevřenému knižnímu rozhovoru, volně inspirovanému biblickým desaterem.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (21)

Musvar
09.02.2025 4.5 z 5

Ještě si to srovnávám v hlavě, bylo to i trochu neuspořádané. Tentokrát bylo víc věcí, ve kterých jsem s MOV nesouhlasil, ale to je v pořádku. Jen mám pocit: tam, kde zachoval kladnou hlavu, byl téměř vždy brilantní. Otázky, kdy reagoval agresivně, zanechaly trochu pachuť nedořečeného. Jasně, chápu, některé vlezlé otázky se pořád opakují a on už na ně nechce odpovídat, ale agrese a útočná odpověď brání tazateli jít do hloubky a téma zase zůstává na povrchu. Např.: jasně že klerikalismus není nejhorší a jediné zlo naší společnosti, ale je to součást systémového (potrhuji) zla, proti kterému je nutné se vymezit a mluvit o něm – i jinak velmi laskavý papež to dělá.
Občas jsem prostě měl pocit, že se RK nechá příliš zatlačit do defenzivy, a i když se snaží odpovědi dobrat, neumí MOV konfrontovat se slabými místy jeho odpovědí. (Pak to místy může vypadat jako nemístné dorážení, jak někteří zmiňují, ale on se skutečné odpovědi prostě vyhnul.)
Pak ano, jsou trochu nefér ke čtenářům ty vnitřní signály a odkazy na společné zážitky – profesionální je buď vysvětlit, nebo z textu vyhodit.
Jinak je ale v mnoha pasážích MOV opět nesmírně inspirativní a kladoucí otázky, o kterých nelze nepřemýšlet a nelze je jen tak přejít se sebejistým klidem. Za mě jsou TOP hlavně poslední čtyři kapitoly: Bůh a modlitba, Zdraví a etika, Smrt a Eugenika.

kuruteku
01.02.2025 4.5 z 5

Kdo by to byl řekl, že ten rozhovor může být hodně zajímavý i pro nevěřící. Asi i pro životní příběh novinářky a zpovídaného, pro jejich ochotu být velmi otevření. Když něčemu nerozumíš, tak se buď pouč, nebo se k tomu nevyjadřuj. Ale zajímej se. Nejzajímavější názor je pro mne ten, že každý může překonat sám sebe. A nemusí být superhrdina, stačí být poctivý.


vendy246
25.01.2025 4 z 5

Moc mě to bavilo. Názory a pohled na svět MOV i jeho vyprávění o životě a o přírodě. Kniha byla přepisem rozhovoru a autenticita někdy ubírala na srozumitelnosti. I tak pro mě a lidi, které takové věci baví, dobré čtení.

"Pro začátek by stačilo, kdyby byli všichni kněží věřící"

všechny komentáře

Související novinky (1)

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)

24.03.2024


Citáty z knihy (7)

Od přírody bychom se mohli učit vůli k životu. Vědomí, že nic není zadarmo, že i v té poslední štěrbině chci žít a přežít a rozmnožit se.


Leopold Szondi, což je maďarský jungián, má jednu zajímavou myšlenku: "Všichni máme osud nucený a ten prostě neovlivníš." [...] můžu probrečet život, že jsem se narodil na nesprávné straně železné opony. Z kamenů nuceného osudu mohu postavit třeba s odpuštěním prasečí chlívek. Anebo mohu z toho, co se stalo, z toho dobrého i špatného, z těch kamenů, postavit katedrálu, využít nucený osud pro osud volený. Volený osud je práce, kterou si vybereš, děti, které máš, nebo nemáš, knihy, které čteš, filmy, na které se díváš, přátelé, které si volíš... str. 174-175


Všichni přemýšlejí, kdy se člověk stal člověkem, kdy už to nebyl Australopithecus, nýbrž Homo. [...] Já si tedy ve své definici člověka myslím, že homo vzniká ve chvíli, kdy udělá nezištný dobrý skutek, první skutek lásky. To je samozřejmě obraz, metafora, mezitím uplynuly tisíce let. str. 27-28


Více citátů z knihy najdete u autora.


Kniha Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně v seznamech

v Právě čtených6x
v Přečtených72x
ve Čtenářské výzvě14x
v Doporučených4x
v Mé knihovně16x
v Chystám se číst63x
v dalších seznamech2x