Marek Vácha citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Marek Orko Vácha · pseudonym

česká, 1966

Citáty (36)

„...Tomáš Akvinský by řekl, že Bůh je neprostorový, nečasový a neměřitelný. Ano, Bůh "je", ale jinak, než je člověk. Jurij Gagarin po svém návratu z kosmu prohlásil, že Bůh není, protože ho ve vesmíru neviděl. Gagarin zřejmě nestudoval Tomáše Akvinského. (Tančící skály)“

„Ano, žehnám i těm, kteří jsou nejrůznějším způsobem poznamenáni výchovou, kteří z lásky nechtějí své rodiče zranit a zarmoutit a kteří dodnes poslouchají maminku na slovo a nechají ji, aby jim podle svého nejlepšího svědomí vybrala všechny dívky nebo je naopak od všech jejich nadějných vztahů beznadějně a nemilosrdně odřízla. Všichni jsme produkty své výchovy a mnozí se teprve dlouho po odstěhování a osamostatnění od vlivu rodičů probouzíme k životu, pokud tedy máme to štěstí, abychom se kdy od vlivu rodičů odpoutali.“ — Neumělcům života

„Čas jako sochařská hlína, kterou můžete nechat ležet pod stolem. Nebo z ní udělat sochu.“

„Čas promarněný, čas nepromarněný, čas je sochař a naše tvář je hustě popsaným deníkem. ( Nevyžádané rady mládeži)“

„Český katolicismus je zásadovější, ostřejší, vyhrocenější, připraven se bít za svou věc a zemřít mučednickou smrtí s praporem v ruce. Moravský katolík je připraven též zemřít mučednickou smrtí, ale nedělá kolem toho tolik povyku a nezve k této příležitosti kameramany.“

„Dlouhé trasy se běží hlavou, svaly nejsou k ničemu. (Neumělcům života)“

„Dveře štěstí se otevírají směrem ven. Str. 240“ — Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně

„Hlavní poselství prozradím už teď: Ničeho se neboj, a určitě ne života. Zvládneš to, neboj se, že nezvládneš, zvládneš, život, školu, bydlení, rodinu i práci a v mezičase ještě musíš zachránit svět. ( Nevyžádané rady mládeži)“

„Hřích je především to, že nevyužiji všechny možnosti, které do mě byly vloženy, že černé perly mého nitra nechám v truhlici duše, že je nikdo nikdy neuvidí, že semena nikdy nevyrostou, poupata nevykvetou, možnosti se nenaplní. Tohle je hřích, že nechám ležet všechno dobro ve mně!“

„Hřích není to, když se zapomenu pomodlit před jídlem, hřích je to, když se před jídlem na chvíli, na vteřinku nezastavím, neotevřu oči a nepoděkuji za nádheru života, za přátelství, za vzduch, za vodu a za jídlo, které podobně jako ptáci v povětří dostávám, za křišťálově čisté dny života.“

„Jsem velkým přítelem učení se básniček nazpaměť a biflování únavných telefonních seznamů. Jenom tak se totiž v hlavě mohou nečekané věci spojit ve správnou chvíli a člověk vymyslí něco nového. Představa, že není třeba se tolik učit, neboť vše je na internetu, je iluze líných.“

„Když se v Praze zjeví Panna Maria, tak všichni intelektuálové říkají: Jak je to možné?, a na Moravě říkají: Co chtěla?“

„Ke zpovědi chodíme léta se stále stejnými hříchy a rok za rokem pokulháváme stále za svým ideálem, jak vyčerpaný maratonec, který ať dělá, co dělá, pořád se nemůže dotáhnout na vedoucího závodníka.“ — Modlitba argentinských nocí

„Leopold Szondi, což je maďarský jungián, má jednu zajímavou myšlenku: "Všichni máme osud nucený a ten prostě neovlivníš." [...] můžu probrečet život, že jsem se narodil na nesprávné straně železné opony. Z kamenů nuceného osudu mohu postavit třeba s odpuštěním prasečí chlívek. Anebo mohu z toho, co se stalo, z toho dobrého i špatného, z těch kamenů, postavit katedrálu, využít nucený osud pro osud volený. Volený osud je práce, kterou si vybereš, děti, které máš, nebo nemáš, knihy, které čteš, filmy, na které se díváš, přátelé, které si volíš... str. 174-175“ — Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně

„Máme někdy dojem, že když nejednáme podle své přirozenosti a musíme se do věci nutit vůlí, je někde něco špatně. Vyčítáme si pak, že nežijeme v harmonii se sebou samým, velmi často své modlitby naprázdno odříkáme a pak jdeme spát, s otázkou, zda to vše má smysl. A právě že má. Jsem velkým přítelem oddrmolených modliteb a bezmyšlenkově prožitých mší svatých a velmi si vážím všech modliteb, do kterých se člověk musí nutit.“

„Marek O. V.: Já si pro sebe říkám, abych si dal pozor na to, o čem přemýšlím. Máme s tím všichni zkušenost. Je fakt krásný jarní den, ptáci zpívají, květiny kvetou a jsou lidé, kteří mě milují. A teď jdeš po ulici a říkáš si, jak se k tobě někdo nezachoval hezky, že je to naprosto přes čáru a absolutně nepřijatelné, a takhle ti to hrká v hlavě zprava doleva a zepředu dozadu. Křesťanství na to má technicky popisné slovo. A to je peklo. Peklo není budoucno, ale neviditelno. Toto je peklo. Renata K.: A jak to peklo zastavit? Marek O. V.: Musí si dát pozor, abys na to nemyslela. A tohle je v tvých silách. TO ej deváté a desáté přikázání. Dej si pozor na to, o čem přemýšlíš. Protože jak člověk do té bažiny padne, není z ní návratu. A zkracuje ti život. [...] Čas je to nejvzácnější, co my dva máme. Člověk si musí dát pozor, na co myslí, pokud chce žít opravdu v radosti.“ — Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně

„Máš na život jen jeden pokus, můžeš zvolit jen jednu cestu, jsi odpovědný za každou vteřinu. (Nevyžádané rady mládeži)“

„Myšlení je to, co děláš, když nejsi na facebooku. Str. 156“

„Narodili jste se ke svobodě. Tak laskavě buďte svobodní. ( Nevyžádané rady mládeži)“

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly. Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“ — Neumělcům života

„Nejde možná ani tak o to, abychom se zbavili svých hříchů, ale abychom následovali Krista, a to jsou dvě dosti rozdílné věci.“

„Nejsme pozváni k projížďce po rybníku s náhradními pádly, opravdu ne a jsem si tím jist, jsme pozváni se štíhlou plachetnicí daleko na oceán.“ — Nevyžádané rady mládeži

„Od přírody bychom se mohli učit vůli k životu. Vědomí, že nic není zadarmo, že i v té poslední štěrbině chci žít a přežít a rozmnožit se.“ — Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně

„Pozemské tu už není, nebeské tu ještě není. Z jedné strany už smyslový hluk odezněl, z druhé ještě píseň nepřišla; zůstává jen strašné ticho. /Tančící skály, Kohelet/“

„Připomínám Tomáše Akvinského, který říká: "Být šťastný štěstím, kterým je šťastný Bůh." A opravdu modlitbou dovoluješ Bohu, aby tě učinil šťastnou. To je Karel Satoria.“ — Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně

„Raději se zmýlit vlastním srdcem, než poslouchat cizí rozum. ( Nevyžádané rady mládeži)“

„Štěstí přichází jako nezamýšlený vedlejší produkt činnosti, která vede k dobru. [...] Eudaimonia není to, co v této chvíli aktuálně chceme, nýbrž trvající pocit z toho, že žiju dobrý, smysluplný a cenný život. str. 151“ — Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně

„Ta jediná chvíle, kdy je třeba začít žit, je tato, žádná jiná není. (Nevyžádané rady mládeži)“

„Tak jako máme fast food, zkoušíme i fast religion, co nejsilnější duchovní zážitek s co nejmenším úsilím…“

„Těžko, přetěžko je být na Zemi ateistou.“