Kniha o Jizerských horách přehled

08.05.2024

Kniha psaná s obrovskou láskou k horám, přírodě a lidem, kteří v nich žili. Pan Nevrlý zažil Jizerské hory ve všech možných situacích a pravděpodobně neexistuje člověk, který disponuje touto zkušeností a který ji zároveň dokáže takovým způsobem předat. Klobouk dolů i za ten čas, který musel strávit hledáním v archivech a pátráním - informací, pověstí a legend tam je obrovské množství. Rozdělení po jednotlivých měsících nahrává tomu to číst po celý rok po částech a zažít pokaždé přírodu alespoň částečně tak, jak ji popisuje v knize p. Nevrlý.

24.10.2023

Divočina Jizerských hor tak, jak ji poznal kdysi Miloslav Nevrlý, možná již zmizela, ale ty pocity osamocení se tam dají stále zažít. Stačí vyrazit v podvečer nebo v počasí, kdy většina turistů raději zůstane doma. Taková byla i má letošní podzimní cesta. Po dešti a studeném větru jsem byl možná poslední, kdo se ten den škrábal z polského letoviska Czerniawa Zdrój nahoru na Smrk. Po cestě dolů se valila voda, místy jsem se propadal do bahna až nad kotníky, byla mi zima, ale ta atmosféra za to stála. A pak jsem stanul na vrcholu, už s čelovkou. Nebe se zatím vyjasnilo a chladné světlo hvězd ozářilo siluetu tmavých lesů pode mnou. Lesů plných zvěře, rostlin, veselé i pohnuté historie. Tam někde pode mnou byla všechna ta místa z Knihy o Jizerských horách, kterou jsem měl zrovna rozečtenou. Všechny ty pomníčky z přestřelek mezi pytláky a hajnými, z loupeží nebo z prohraného boje s přírodou, všechny ty tajuplné bučiny, chráněné oblasti, skály, osady s čarostřelci. Občas mi je líto, že se ke mně knihy Miloslava Nevrlého dostaly pozdě, v době, kdy už nemají tu sílu mě ovlivnit (u mě to byli jiní autoři), ale pořád je to nezapomenutelný čtenářský zážitek.