Smaragdový atlas přehled

05.01.2023

Smaragdový atlas má hodně problémů, ale pokud je cílovou skupinou dítě mezi 6-10 lety, tak to není nejhorší kniha.

Postavy: Trojice sourozenců a jejich pouto mi neustále připomínalo Řadu nešťastných příhod (byť tam je nejmladší sestra teprve batole) říznutou Narnií.

Akce: Autor neumí akční scény zrovna dobře popsat, takže ve chvíli, kdy se konečně něco dělo, se mi často stávalo, že než jsem si stihla všimnout, že mám být napjatá, bylo po akci.

Děj: Taková klasika na téma "vyvolení musí získat věc x dřív než tajemný záporný záporák".

Na začátku mě autor mile překvapil, vypadalo to, že kniha bude napsaná příjemným odlehčeným tónem s trochu toho humoru, ale pak se dost střídaly zdařilé a obyčejné části a uvažovala jsem, že knihu nedočtu (resp. nedoposlechnu). Hodně mě rušilo, že hrdinové každou chvíli někomu vyprávějí celý svůj životní příběh, ale to je zřejmě částečně míněno k pobavení (cestování časem vede k tomu, že se opakovaně představují stejné osobě) a k rekapitulaci pro malé děti, kterým třeba knihu někdo čte po kapitolách. Vadilo mi, že když někdo něco ví, tak nikdy nemá čas to sdělit hrdinům a vždy se vymluví, aby děj mohl pokračovat tak, jak má (i když je to třeba záměr té postavy, něco zatajit, bylo to prostě moc často). Nejlepší byli trpaslíci. Nemám úplně chuť si přečíst další dva díly, ale v těch 10 letech bych to asi viděla o dost růžověji.

22.10.2018

Docela fajn dětská fantasy ve stylu Letopisů Narnie, ve které náctiletí hrdinové zachraňují to, co odrostlejší nezvládli, protože neměli dost odvahy. Je v tom napínavé dobrodružství, rodinné vazby, jemný humor, děsivá tajemství a trochu té křišťálové lásky. Nic víc, nic míň. Jenže čím jsem starší, tím mi tahle premisa začíná nějak vadit. Nemyslím teď ty fantastické heroické skutky, ale to jak předčasně vyspělé děti komandují předčasně zaostalé dospělé, ať už jde o mágy, generály, či panovníky. Na můj vkus to až příliš sklouzává k pohádkové naivitě, což byl ostatně celý můj problém se Smaragdovým atlasem. To ovšem neznamená, že by šlo o knihu špatnou, jen je prostě věnována konkrétní věkové skupině. Ne že by šlo o chybu – vždyť to je to samé, jako stěžovat si, že Teletubbies nemají přesah (nikdy ovšem nepodceňujte Teletubbies). K nedobrému dojmu pak přispěl i rozsah, který je možná o maličko delší, než by být musel. Na druhou stranu, když se u knihy nudíte, je každý rozsah příliš dlouhý.