Kokoro přehled
Sóseki Nacume
Mistrovský román klasika moderní japonské literatury, ve kterém citlivě a působivě ztvárnil generační střet v zemi procházející prudkou přeměnou. Román Kokoro (japonské slovo znamená srdce, ale také mysl, duch či cítění) je považován za vrcholné dílo Sóseki Nacumeho, ve kterém mistrně ztvárnil hluboké rozpory japonské společnosti na sklonku éry Meidži (1868–1912). Mladý student se setkává s profesorem, starším mužem, který se drží stranou společnosti, a jeho ženou. Postupně proniká do tajemství profesorova života a odhaluje jeho třináctou komnatu, tragickou smrt jeho přítele ze studií. Nacumeho román je také vylíčením propasti mezi starší a mladší generací, která významně poznamenala Japonsko na počátku moderní éry a je opět aktuální dnes, v době globalizace. Není divu, že celosvětově roste zájem o Sósekiho dílo a samotné Kokoro se dočkalo v posledních letech řady překladů do světových jazyků, mimo jiné již třetího překladu do angličtiny.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kokoro. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)


Nacumeho si ho Japonci stále považují a v podstatě je pro ně jakýmsi zakladatelem moderní japonské prózy. I v naprosto ujetém anime, kde nějaká postava ráda čte, minimálně jednou zazní jeho jméno nebo se objeví jeho kniha někde na poličce. Nacume v tomto románu nastavuje zrcadlo vztahům a postupnému předávání žezla generaci nové, která postupně vplula do období Taišó. Asi byste neměli příliš rozebírat anotaci, ale prostě to rozečíst, a budete spíše mile překvapeni. Nacume neřeší detaily, ale své postavy obnažuje až na dřeň a přednáší nejen rozdíl mezi generacemi jako takovými, ale i japonským nastavením a nazíráním na svět jako uči vs. soto.


Kokoro () lze číst jako svědectví o jedné době, a o měnících se časech a hodnotách, ovšem stejně tak jej lze číst i jako román o vztahu jedince a světa, o snaze pochopit a nahlížet svět kolem sebe s empatií, a také o údělu individualismu jako zodpovědnosti vůči sobě samému i ostatním, píše v doslovu ke knize Igor Cima. A mě vlastně nenapadá lepší popis a zhodnocení románu, než těchto pár výstižných vět. Hodně niterná záležitost, která čtenáře spíše vtahuje dovnitř než aby by mu otevírala něco obšírného.
Související novinky (1)
Knižní novinky (46. týden)
08.11.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kokoro v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 101x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 5x |
v Mé knihovně | 80x |
v Chystám se číst | 118x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
přátelství, kamarádství sebevražda Japonsko láska zfilmováno japonská literatura dědictví Tokio mezigenerační vztahyAutorovy další knížky
2020 | ![]() |
1958 | ![]() |
1996 | ![]() |
1955 | ![]() |
1942 | ![]() |
„Zpoza živého plotu se ozvalo charakteristické vyvolávání prodavače zlatých rybiček. Mimo něj byl všude okolo klid. Ulička, táhnoucí se do hloubky jako vedlejší odbočka z hlavní, byla také oproti očekávání tichá. V domě bylo ticho jako obyčejně. Věděl jsem, že se ve vedlejší místnosti zdržuje profesorova paní. Věděl jsem i tolik, že zatímco se v tichosti věnuje šití nebo jiným ručním pracím, doléhá k jejím uším vše, co říkám. Jen jsem na to úplně zapomněl.“
Dost dlouho mi knížka připadala poklidná. Přestože jsou kapitoly příjemně krátké, rozvíjel se příběh pozvolna. Působil možná trochu nostalgicky, ale zároveň tak přirozeně, že jsem si musela připomínat, že vznikl před více než sto lety.
Vyprávění zpočátku podprahově slibuje tajemství, ale je zajímavé samo o sobě. Nenápadné popisy postupně přecházejí ve studii vztahů v tradiční venkovské rodině i studentském společenství v hlavním městě. Vystřídáním vypravěčů pak vzniká další samostatný příběh, podrobnější a ve středové pasáži pro mě možná až příliš rozvláčný. Všechny případné drobné výtky ale odpouštím kvůli závěru, který je stručnou a přitom velmi silnou sondou do myšlenek jednotlivce, kterému jediné provinění ovlivní celý další život.
Doporučuji číst, když jste čilí a nic vám neschází :-). Ale není potřeba se bát – román Kokoro je neotřelý, nadčasový a přináší spoustu podnětů k zamyšlení a zároveň třeba i jen plynutí – po řádcích i cizokrajných vodách.