Koruna otráveného stromu přehled

19.10.2024

Mrzí mě to. A to opravdu. Knížka měla celkem solidní potenciál a i když se oprostím od věcí, které mi nesedí osobně, tak i z širšího nadhledu nemohu říct, že knížka je nějak moc dobrá.

Příběh začíná celkem pozvolna představením hlavního hrdiny Adama a jeho kamarádky princezny Ariel (ale ne té s ploutví (ano, knížka na to upozorňuje )). Po pár stránkách se knížka rozjede a kromě hlavního hrdiny vojáka se dozvídáme o dalším světě, ze kterého je i princezna a do kterého se chtějí naši hrdinové vrátit. Každý má své důvody a vzájemně se využívají, dělají lásku a utíkají před nebezpečenstvím.

První polovina si dává na čas a vše se nám dávkuje postupně. S hrdiny následujeme jejich cestu a v náznacích si skládáme obraz. Princezna využívá svůj potenciál, jako neznalá našich zvyků, stejně tak se karta obrací zas na vzdálené planetě. Adam je řízný a drsný a nebojí se do toho jít po hlavě. Ariel je zas tajemná a nikdy není jasné, co je jejím pravím cílem.

V půlce knihy se dostaneme do kouzelného světa a tempo se citelně změní. Místo postupného objevování si postavy vždy poslechnou historii, aby bylo jasné, co se děje, abychom pak začali podivně skákat v prostoru a čase až do velkého odhalení a finále. Tento zlom ve vyprávění mi přišel natolik rušivý, že mi zkazil celou knihu a chápu ty, kteří ji ani nedočetli. I mě to hrozilo, ale nemám na to dost síly. Druhá půlka tak působí velice nekonzistentně až zvláštně. Postavy se někde musejí ukázat, no tak tam jednoduše jsou a není důvod o tom vůbec mluvit. Některé části šli zcela do ztracena a celé mi to přišlo, že autorka měla spousty nápadů, ale nevěděla, jak má příběh dovést do konce.

Osobně mi pak vadila ta spousta popkulturních odkazů. Působí to na mě pak jako fan fikce. Tedy nevadí mi, když tomu odpovídá odlehčené, až humorné vyprávění, jako např. u Kotletu. Ale styl knihy je pro mne příliš vážný, aby mi to tam sedělo, ale vím, že toto je dost o osobním nastavení a někomu jinému se to bude líbit.

Co mě pak docela rozesmálo, tak to byl dovětek na konci knihy. I ti, co by ji nechtěli dočíst, tak doporučuji si jej přečíst. K tomu ani nemám co dodat.

Co říct závěrem. Opravdu mě to mrzí. Pani Sacká není další Stehlíková, nebo Sněgoňová a i když mě třetí Naslouchačka zklamala, pořád mě bavila a těším se na čtvrtý díl, který se už tiskne. Koruna otráveného stromu mě akorát tak otrávila a nemyslím si, že její druhá polovina je dobře napsaná.

28.09.2024

Ze začátku to člověka vtáhne do děje a následně se to vleče, aby konec utekl paradoxně až příliš rychle. Knížka, která trochu pracuje s několika konspiračními teoriemi, které nechybí tajemno, magie, technologie, nápad, ale dohromady to za mě nějak nefunguje. Jako příběh je to prostě... divné.