Kosí hnízdo přehled
Zdeněk Drozda
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299316/mid_kosi-hnizdo-gvb-299316.jpg
5
67
67
Vršovický pekař Zdeněk Drozda nezachytil ve svých vzpomínkách jen své dětství a mládí, nevytvořil jen nevšedně realistický obraz života v Praze let čtyřicátých a padesátých, ale svým osobitým jazykem, způsobem vyprávění a uchopením reality vytvořil i navýsost pozoruhodnou novodobou českou prózu, jež v mnohém přesahuje úroveň psaní jeho vrstevníků, zavedených českých spisovatelů. Vzpomínková próza „Kosí hnízdo“ byla zdramatizována Evou Miláčkovou a dnes slaví úspěch na jevišti Vršovického divadla Mana s Jiřím Lábusem a Luďkem Nešlehou v mnoha rolích, za doprovodu klavíru Miloše Orsona Štědroně a v režii Eleny Strupkové pod názvem „Vršovice jsou zlatý, řekl tatínek“. Drozdova pozoruhodná próza je v přítomné knize doplněna zprávou o této inscenaci a fotografiemi z ní.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kosí hnízdo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (27)
Teda to byla nádhera.Vyprávění z časů kdy v lidech bylo tak nějak víc člověčenství.
Velmi milé překvapení. Ke knize jsem se dostala náhodou a jsem ráda. Příběh vyprávěný očima hlavního hrdiny (autorem) během jeho dětských let, a to od školky až po vyučení. Příběh o rodině, ve které díky okolnostem, především chudobě, musel dospět dřív, než by měl. A přesto nenajdete ani stopu nějaké zahořklosti. Problémy řeší poměrně svérázně, občas se člověk musel usmát, i když celková situace vlastně moc k smíchu nebyla. Rozhodně doporučuji!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kosí hnízdo v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 77x |
| ve Čtenářské výzvě | 21x |
| v Doporučených | 13x |
| v Mé knihovně | 18x |
| v Chystám se číst | 49x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 3x |
Kosí hnízdo
Na knihu jsem narazila v rámci čtenářské výzvy a asi si mě přivolala. Příběh se odehrává kousek od nás, zejména ve Vršovicích a v parku Grébovka. Neskutečně vtipným a autentickým způsobem z pohledu dítěte líčí autor svoje dětství v rozpadlé rodině a svérázné historky okolních partají. Jde o vyprávění, ze kterého jsem se dozvěděla, jak “tehdy lidi žili. Je upřímné a uvěřitelné, zcela chybí jakýkoliv patos, cynismus nebo sebelítost. Divadelní ztvárnění, kde mimochodem hraje můj učitel z dramaťáku, jsem zatím neviděla, ale určitě může být povedené, již díky známosti herce s autorem.