Kra přehled
Pavel Obluk
Vstupujete do světa, v němž mrazí. Kéž je vaše smrt rychlá. Židé Pavučinu nevytvořili, ba ani neobjevili. Jednoduše na ni narazili při někdejším zběsilém úprku ze Země. Jejich jedinou zásluhou je, že na ni narazili jako první. Ať již se jednalo o Boží záměr, či pouhou náhodu, dokázali toho využít s genialitou sobě vlastní. Monopol na užívání Pavučiny se stal strategickou zbraní i obchodním artiklem současně. Do její sítě nevkročí žádný gój. A každý, kdo do ní vkročí, je zvážen, spočten a rozdělen. V síti Pavučiny je i ledová planeta Hiber, nejmenší ze všech dvanácti terestrických světů co do rozlohy, nikoli do významu... První vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Souhlasím s komentáři v tom, že první cca třetina knihy je nejlepší (vlastně opravdu velmi dobrá) a závěr je naopak nejslabší. Myslím, že autor měl dobrou vizi a ta se mu daří pokud netlačí na pilu. Jakmile děj akceleruje, přibývají nové velmi důležité skutečnosti jak mávnutím proutku, tak se z knihy cosi vytratí. Pokud by kniha pokračovala pomalejším a přemýšlivějším tempem první třetiny, tak by asi byla o 200 - 300 stran delší, ale působila by o řád uceleněji a místo v knihovně na hlavní polici "ve výši očí" by si zasloužila.
Ztráveného času ale nelituji. 4/6*
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kra v seznamech
| v Přečtených | 44x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 26x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2014 |  Kra |
| 2006 | Morituri Te Salutant |
| 1999 |  Leviatan / Vlny |
| 2001 | Znamení duhy |
| 2019 | Milý Jidáši...: Dopisy očitým svědkům velikonočního příběhu |
„Víš, jaký je rozdíl mezi
kurevskou zimou
a velkou zimou?!
Ne.
„Nějakých dvacet stupňů.“
Když jsem přečetl první knihu v sérii „Evropská Space Opera“, Mráz a hry od Jana Hlávky a Jany Vybíralové, byl jsem totálně nadšený. Říkal jsem si, že pokud to bude takto pokračovat, budou to bomba příběhy. Hned však druhá kniha v této sérii mě zase srazila k Zemi. Tedy, ona se odehrává na jiné planetě, než je Země, ale příběh skoro vůbec není poutavý. Obsahuje strašně moc nelogických a nepřímých událostí, které jakoby uměle ženou hlavního hrdinu k jeho vytyčenému místu a úkolu.
Malá ochutnávka:
Moruše je nějakých dvě stě loktů dlouhá a padesát loktů široká. Má vyklenuté boky a širokou příď a vypadá zhruba stejně elegantně jako stejnojmenné ovoce. Pokud však mohu soudit podle jiných lodí, jenž jsem zahlédl v přístavu, jedná se o typický tvar vhodný pro plavbu v ledu . . .
Zhotovena je samozřejmě z plastoceli, univerzálního materiálu, který je zároveň dostatečně lehký i odolný.
A když už se tam teda jako konečně dostane, čtenář nedostane nic. Otočíte stránku a pět let je pryč a nikdo se nenamáhal nám říci, jak to hlavní hrdina vlastně celé přežil, krom toho, že si tam našel roštěnku. Také jsem se podivoval nad faktem, že Kra je krutá, lovení velryb je nebezpečné, ale pět let otřelá posádka ledoborce je najednou v koncích. A pan spisovatel nám vlastně ani nevysvětlí, proč nabírá vodu a jak skončili další čtyři ponorky, které loď vedou mezi útesy. Tak že nic proti příběhu, ale jeho obsah je tak na dvě hvězdy.
Citát: Nejhorší je první krok. Jakmile ho učiním, otevře se přede mnou celý svět.
PS – Možná snad ani nebudu polemizovat nad tvarem moruše . . .