Král duchů přehled

14.04.2021

(SPOILER) "Aby se nám něco jevilo zajímavé, stačí dlouho to pozorovat."

Uvažuji o Abelově smrti. Skutečně to pro něj byla taková inverze? Skutečně došel tam, kam už měl?
Vývoj hlavního hrdiny byl zajímavý, od nešťastného Francouze až do součást nacistického soukolí, které ho vlastně nezajímalo. Nebo právě naopak?

Phorie, které nás ovlivňují, obsese, které máme, očištění...?

A kapesní absolutno... o lalá... to jen celý svět se točí. A my s ním. Je to soukolí, soukolí, co nás vleče.

Michel Tournier je právem jedním z největších romanopisců 20. století, jeho styl je krásný, ale zároveň velmi složitý, kniha je nacpaná symboly od začátku až na konec, žádná věta tam není náhodou, žádný symbol se neobjevil jen tak.
Christophorus, který nese dítě přes řeku se cyklicky vrací na konci, kdy Abel nese Efraima přes vřesoviště, phorie na druhou, když na koni nesete dítě, štvaný jelen, kterému se ihned po smrti musí vyříznout varlata, se mění v štvaného chlapce, který je před svou sexualitou zavřen ke 400 dalším chlapcům no zrůdné Napole, toť dovršení zhoubné inverze.
Symbol obětí na erbu, a tři chlapci nabodnuti na kopí jako dovršení svátosti obětní.
Lidožrouti a jejich vyobrazení, lidožrout Göring, lidožrout Abel, lidožrout Nestor...

Mýtus moderní je jen pohádkou, základním stavebním kamenem, na který se vrší události současného světa a jejich motivy se pokaždé vrací, protože nejen život literárních směrů je cyklický, ale i život pozemský je možná cyklický, ač my, tak krátký úsek, nedokážeme tuto cykličnost vstřebat. Vždyť co jiného je neustále se otáčející země, my, kteří se neustále otáčíme s ní a možná, že někde v kapse, či večer v posteli svíráme někomu ruku a děláme z něj svůj osobní gyroskop...