Goncourtova cena
literární ceny
Goncourtova cena (fr. Prix Goncourt) je nejvýznamnější francouzská literární cena. Vznikla na základě závěti Edmonda de Goncourta, v níž ustanovil zřízení desetičlenné akademie (l’Académie Goncourt), která od roku 1903 každoročně vybírá nejvýznamnější román francouzské literatury. Cena je vyhlašována v pařížské restauraci Drouant po skončení oběda členů akademie, kteří zde doživotně vlastní příbor. Hodnotící porota pracuje ve složení devíti spisovatelů a jednoho recenzenta. Každý literát dostává cenu maximálně jednou za život. Jedinou výjimkou je autor Romain Gery, který ocenění obdržel za knihu Les racines du ciel (1956) a podruhé pod pseudonymem Émile Ajar za La vie devant soi (1975).... celý text
Zdroj textu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Goncourtova_cena
Rok | Foto | Jméno | Kategorie |
---|---|---|---|
2022 |
Brigitte Giraud
(kniha Žít rychle) |
||
2021 |
Mohamed Mbougar Sarr
(kniha Nejzasutější vzpomínka na lidi) |
||
2020 |
Hervé Le Tellier
(kniha Anomálie) |
||
2019 |
Jean-Paul Dubois
(kniha Na světě žijeme každý jinak) |
||
2018 | Nicolas Mathieu | ||
2017 |
Éric Vuillard
(kniha Tagesordnung. Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech) |
||
2016 |
Leïla Slimani
(kniha Něžná píseň) |
||
2015 |
Mathias Énard
(kniha Kompas) |
||
2013 |
Pierre Lemaitre
(kniha Na shledanou tam nahoře) |
||
2011 |
Alexis Jenni
(kniha Francouzské umění válečné) |
||
2010 | Laurent Binet | Prvotina | |
2010 |
Michel Houellebecq
(kniha Mapa a území) |
||
2009 |
Marie NDiaye
(kniha Tři mocné ženy) |
||
2008 |
Atík Rahímí
(kniha Kameň trpezlivosti) |
||
2007 |
Gilles Leroy
(kniha Alabama Song) |
||
2006 |
Jonathan Littell
(kniha Laskavé bohyně) |
||
2004 |
Laurent Gaudé
(kniha Požierači slnka) |
||
2003 |
Jacques-Pierre Amette
(kniha Brechtova milenka) |
||
2002 |
Pascal Quignard
(kniha Bludné stíny) |
||
2001 | Jean-Christophe Rufin |