Mathias Énard

francouzská, 1972

Populární knihy

Nové komentáře u knih Mathias Énard

Vyprávěj jim o bitvách, králích a slonech Vyprávěj jim o bitvách, králích a slonech

Krásné poetické vyprávění o bitvách, králích a slonech, o Michelangelovi, jeho pobytu v Konstantinopoli, práci na návrhu mostu, který zanikl dříve, než byl dokončen, vzpomínkách na Řím a Florencii, o intrikách mocných. Při čtení jsem měla pocit, že cítím sochařovo zoufalství, rozpolcenost, smutek, ale také vůni růží, jasmínu, muškátu, slyším melodické tóny muezzina, vnímám horký vzduch Orientu, barvy zapadajícího slunce, štíhlé siluety minaretů. "Kolik bude asi potřeba uměleckých děl, aby svět ovládla krása, ..." str. 132... celý text
Evina16


Kompas Kompas

Zajímavé, přesto náročné čtení
AlexandraBane


Kompas Kompas

Velmi náročná kniha. Rozumím tomu, proč za ni autor získal nejprestižnější francouzskou cenu. Propracované, spousta údajů poskládaná do dějové linie a souvislostí. Řekl bych, že někdy velmi intelektuální, a to v oblastech, ve kterých se neorientuji (vážná hudba) - tím spíš jsem rád, že jsem nahlédl, ale nemohu říct, že bych vždy rozuměl. Pomohlo mi, že jsem byl v Istanbulu, v Iránu, Izraeli, Egyptě, že si dovedu možná představit tu atmosféru. Vysoké hodnocení však dávám právě za tu propracovanost. Pokud kniha měla zmírnit současné rozpory mezi křesťanskou a islámskou kulturou, pak jsem toho názoru, že autor zvolil velmi složitou látku, kdy kniha je určena spíše lidem, kteří určitou toleranci k jinakosti mají a dokáží se zamyslet nad vnímáním světa z jiného úhlu pohledu. Zbytek, a to bude asi většina, odloží tuto knihu, aniž by se dostalo přes prvních 50 stran, pro její složitou nepřístupnost. Naprosto rozumím níže uvedeným komentářům ke knize, a to jak těm pochvalným, tak i těm kritičtějším. Dokážu se ztotožnit s oběma "tábory".... celý text
bob0985



Ulice Zlodějů Ulice Zlodějů

"Města se dají ochočit, nebo spíš ochočí ona nás; naučí nás, jak se chovat, díky nim pomalu ztratíme slupku cizince; strhnou z nás kůru křupana, rozpustí nás v sobě, vymodelují nás k obrazu svému - velmi rychle změníme styl chůze, už se nedíváme k nebi, neváháme, když vcházíme do metra, máme přiměřený rytmus, jdeme správným tempem, ať jsme Maročani, Pákistánci, Angličané, Němci, Francouzi, Andalusané, Katalánci nebo Filipínci, nakonec nás Barcelona, Londýn nebo Paříž stejně vydrezíruje jako psy." Děj jako takový mě až tak neuchvátil, zato styl psaní - a zřejmě i překlad - ano. Miluju středníky, ale dva v jedné větě jsem ještě nepoužila!... celý text
broskev28


Ulice Zlodějů Ulice Zlodějů

Na tomto příběhu je ukázáno, jak málo rozumíme muslimům. Marockého chlapce Lachdara mi bylo líto.
Allla9