bob0985
komentáře u knih
Vojenka: O dětech, které dospěly bez varování
Magdalena Grzebałkowska
Reportážní styl se mi líbil a popsané osudy byly velmi zajímavé. Toto je vážně špičková edice!
Život si se mnou zahrává
David Grossman
Kniha zajímavě přibližuje region Balkánu, o jehož historii z 2. sv. války a začátku titova režimu jsem měl jen kusé informace. Některé momenty knihy přišly jen malinko slabší. Přesto velmi dobrá kniha, kterou rád doporučím.
Člověk bez osudu
Imre Kertész
Za sebe nemohu knihu hodnotit ani jinak. Být bez osudu znamená osvobození a svobodu, protože osud mi neurčuje trasu mého života.
Přitažlivost pádu
Noel O'Regan
Cože, tohle byla prvotina? Opravdu skvěle napsaná kniha, která vtáhne do těžkého tématu, kdy příběh se odehrává ve velmi nedávné minulosti, což znamená, že kniha byla přeložena skoro bezprostředně po svém vydání v originále. Skvělý překlad paní McElveen, od které jsem letos přečetl asi už 3. knihu. Skoro to vypadá, že dobré knihy se teď píší jen v Irsku a nebo že Irsko a Česko k sobě mají nesmírně blízko ve vnímání a působení literatury.
Nemesis: Drogová bitva o Rio
Misha Glenny
Toto je skvělá edice, pokud jsem to už nezmiňoval u jiného titulu. Kniha na mě působila trochu méně, než jiné z Absyntovek, ale i přesto jsem byl zaujat.
Prak
Michal Vrba
Velmi se mi to líbilo. Vrba skvěle umí techniku napětí, gradace příběhu. Myslím, že by byl skvělým scénáristou. Až budu v okolí Hlinska, musím se na nějaká z míst podívat.
Amerikána
Chimamanda Ngozi Adichie
Velmi zajímavé postřehy a střet několika kultur. Neotřelé, poučné.
Líbila se mi nedokonalost každého jednoho partnera z nějakého důvodu. Přehnaná defenzivnost bílého ex, přílišná uvědomělost dalšího. Fajn čtení.
Na konci dne
Claire Keegan
Hodnotím třemi hvězdami, protože mě povídečky připadají spíše jako črty příběhů, které mají parametry, aby byly skvělé, ale autorčina strohost je pro mě na škodu.
Poslední povídka by žánrem přesáhla do detektivky, což autorka nechtěla, aby udržela linku příběhu ještě v otázkách maskulinita a misogynie.
Vyšlapaná čára
Sara Baume
Velmi se mi líbil popis a výklad moderního umění - performancí, kterými je kniha orámována. Seděl mi i příběh a celkově na mě kniha dobře působila. Hlavní hrdinka měla velmi chápavou maminku a okolí - to bylo celkem inspirativní. Dokázal jsem pochopit a vcítit se do pocitů hrdinky a toho, čím si procházela. Ostatně, jak bylo správně uvedeno v závěru, nárokům takového období je už věnována pozornost. Prvotinu autorky jsem nečetl, ale popátrám po ni. Překladatelka odvedla skvělou práci! Knize bych dal 4,5 hvězdy.
Básník (Román o Ivanu Blatném)
Martin Reiner
Kniha, kterou jsem měl dlouho v knihovně a chystal jsem se na ni, protože některé z básnických sbírek "hlavního hrdiny" jsem již četl. Před mnoha lety mě na tento román navedlo rozhlasové zpracování. Kniha nabitá nejen údaji o Ivanu Blatném, ale také Nezvalovi a dalších umělcích meziválečného období. Mnoho věcí jsem si připomněl, ozřejmil a asi i pochopil. O životě Ivana Blatného jsem povrchně to základní věděl, ale až nyní jsme asi lépe pochopil, jak číst některé jeho básně. Způsob dotvoření příběhu je skvěle umělecky zvládnutý.
Nejsem učitel, ale kdybych u maturitní zkoušky ve čtenářském deníku u studenta viděl, že četl tuto knihu, asi bych ho z poezie ani nezkoušel, protože ta kniha je skutečně zásadní almanach tvorby a básníků. Jsem rád, že jsem si mohl tak rozšířit a prohloubit své znalosti.
Zapůsobilo na mě i autorovo hodnocení toho, kdo se sešel na pohřbu Blatného. Hříšníci, polepšení hříšníci a andělé.
Eva
Verena Kessler
Zajímavé nahlédnutí do ženského světa, který ale nemusí být mužům tak vzdálený, jak by si mohly ženy myslet. Kniha velmi dobře plyne a dává podněty k zamyšlení a současně vybízí k empatii.
27 smrtí Tobyho Obeda
Joanna Gierak-Onoszko
Skvělá reportážní kniha. Mohl bych být naštvaný na církev, ale pro naší zemi a pro nás je asi podstatnější jiné sdělení. Tím je podle mě to, že náš stát stále nepostihuje fyzické trestání dětí dostatečně razantně, když je prokázané, jaká traumata a jaké škody to páchá, a jak traumatizovaní se pak chovají ke svým potomkům.
Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme
Leïla Slimani
První díl se mi líbil trošku víc. Bylo několik částí, které mě iritovaly, ale 4 hvězdy jsou akorát. Zajímalo by mě, kdy vyjde česky 3. díl.
Zimní včely
Norbert Scheuer
Skvělá kniha, vzpomněl jsem si na dědečka a pradědečka, kteří včelařili a nechali nám na zahradě včelín. Tedy nechali nám ho soudruzi. Ti jednou přišli a řekli, ať je včelín na střeše označen bílým křížem, aby se práškovací letadlo místu vyhnulo. Dopadlo to jako vždy, práškovací letadlo vzalo včelín útokem a o všechny včely jsme přišli. A tak nám soudruzi včelín zanechali.
Vegetariánka
Han Kang
Kniha na mě velmi dobře působila, ale do 5 hvězdiček ji něco chybělo. Vzhledem k tomu, že s korejskou kulturou se setkávám prostřednictvím filmů, tak ke mně kniha promlouvala, ale až tolik mě nechytal. Za mě tedy mezi 4-5 hvězdičkami. Doslov je velmi zajímavý!
Povídky o skvělé zemi
E. L. Doctorow
Velmi dobře napsané povídky. Souhlasil bych s doslovem, ale přijde mi, že z Doctorowa cítím vždy ještě podprahové sdělení, které říká: USA nejsou bezstarostným a bezchybným místem pro život, ale je to země, kde navzdory všem chybám, máš možnost svůj život změnit, změnit běh událostí. To mi přijde, že Doctorow přes veškerou kritiku poměrů také říká; možnost zlepšení, možnost pro lepší.
Stella Maris
Cormac McCarthy
Ohromně zvláštní a jaksi neuchopitelná kniha. Mnohokrát geniální, jde za hranice, mnohokrát nesrozumitelná (možná záměrně). Klobouk dolu za překladatelskou práci - tohle musel být vážně oříšek!
Nebe patří nám
Brendan Ian Koerner
Skvělé, ohromně zajímavě napsáno, velmi mě bavilo. Jen mě zarazilo, že úvod má tato kniha 2x. Jedná se nejspíše o nějakou chybu.
Pasažér
Cormac McCarthy
Souhlasím, že dějová linka je slabší. Nicméně mám za to, že McCarthy se knihou chtěl rozloučit se svojí tvorbou - všiml jsem si prvků ze Suttree, z Cesty a podobně. Loučil se i s Tennessee, které měl moc rád.
No a za mě. Tak vzhledem k tomu, že jsem v TN žil, a to přímo blízko Morristown, kde mám přátele, tak kniha ke mě možná promlouvala i jinak, než ke čtenáři bez podobné vazby. Kniha ke mě promlouvala i proto, že znám návraty do Tennessee a znám i to loučení s lidmi a místy, které tam mám.
Sudetenland
Leoš Kyša
Občas mi připadalo, že autor podceňuje čtenáře, že v knize je příliš mnoho klišé (novinář lepší policisty, žid...), že si autor cestu k dobré knize krátil a v některých chvílích ji nevěnoval dost pozornosti. Paradoxně jsem se stejně i já zamýšlel (jako autor na posledních stránkách), o čem to vyprávění vlastně bylo, co mělo ukázat. Vylíčení Sudet a vztahů v nich bych si uměl představit jinak, ne tak, že základem musí být detektivní příběh, na který se nabalují "komplikované vztahy", které jsou ale popsány velmi povrchně. Ten příběh byl pro mě zploštělý. Určitě jsou v knize skvělé momenty, myšlenky, které by se měly říkat nahlas, ale jaksi jsou utopeny v něčem, co dle mého názoru šlo vylíčit jinak, poutavěji. Občas rušilo, že hrdina příliš často ironizoval sám sebe. Mám pocit, že na lepší knihu chybělo sebevědomí.
