Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme

Země těch druhých II: Koukejte, jak tančíme
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508650/bmid_zeme-tech-druhych-ii-koukejte-jak-t-Jgy-508650.jpeg 4 13 13

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství v prosperující a vzkvétající podnik. Teď už konečně patří mezi elitu země, užívají si svůj blahobyt a věří, že dál bude jenom lépe. Jenomže jejich soukromý život i veřejné dění mají do idyly velmi daleko. Stýkají se sice s bohatými Francouzi, ale jejich rovnost je jen zdánlivá a pohrdlivá samolibost bývalých kolonistů stále hmatatelná. Ani běžní, často živořící Maročané je nepovažují za jedny z nich. Také jejich vzájemný vztah není tím, co ukazují navenek. Útěchu jim přináší úspěchy nadané dcery Ajši, těžkou hlavu jim však dělá vzpurný syn Selim. Rodinný mikrokosmos odráží situaci v celé zemi. V Maroku se více než deset let po získání nezávislosti mezi povznesenými privilegovanými a zbytkem obyvatelstva nic nezměnilo.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

Le Pays des autres II. – Regardez-nous danser, 2022


více info...

Přidat komentář

bob0985
29.06.2024 4 z 5

První díl se mi líbil trošku víc. Bylo několik částí, které mě iritovaly, ale 4 hvězdy jsou akorát. Zajímalo by mě, kdy vyjde česky 3. díl.

Hrnca
01.06.2024 5 z 5

První díl je výborný, tento druhý ještě lepší.


Janamed
05.03.2024 5 z 5

Druhého dílu knižní trilogie Leïly Slimani Země těch druhých s podtitulem Koukejte, jak tančíme jsem se nemohla dočkat. Upřímně, Leïlinu tvorbu miluji. Trochu jsem se bála tohoto překladu, protože se ho zhostil jiný překladatel, v tomto případě Michal Zahálka, ale dopadlo to na jedničku. Kdybych nevěděla, že se tato změna udála, ani bych si toho nevšimla. Příběh rodiny Belhadžů pokračuje, a to je podstatné. Kvituji, že „budoucí“ trilogii není nutné číst od první knihy, každou lze číst jako samostatný román, což možná uvítají ti čtenáři, kterým se právě první díl nedostal do ruky. A protože já ji čtu po roce, od té první, neměla jsem vůbec problém se začíst, poznat hlavní postavy a vztahy, které mezi sebou mají. Leïla se opět pustila do složitých politických témat, které však plynou na pozadí příběhu a do popředí se dostávají ta podstatná rodinná dramata. Jestli je druhý díl, jako že je, lepší než ten první, tak ten třetí bude muset být úplně “nejlepčejší“!

Leïlu doporučuji všemi deseti a určitě doporučuji i její psychologické romány Lidožroutovu zahradu a Něžnou píseň