Ulice Zlodějů přehled
Mathias Énard
Ulice Zlodějů vypráví o asi osmnáctiletém chlapci Lachdarovi, který se narodil v marockém městě Tangeru. Poté co je načapán nahý se svou sestřenicí, je vyhozen z domova. Chvíli se potlouká po městě, až se přidá ke Sdružení za šíření myšlenek koránu, tedy islamistům, kde je už jeho kamarád Básam, s kterým sedává nad Gibraltarskou úžinou a sní o holkách, svobodě a životě v Evropě. Ve Sdružení prodává islamistické knížky, Korán apod., ale baví ho číst detektivky a klasická arabská literatura. I díky nim utíká z hrozivé reality. Na pozadí všeho probíhají demonstrace v Egyptě, Arabské jaro je v plném proudu. Jednoho dne se Lachdar s Básamem seznámí v Tangeru se dvěma španělskými studentkami. Do jedné z nich se Lachdar zamiluje a ještě víc než předtím se chce dostat do Španělska, do Barcelony, aby mohl být své lásce nablízku. Tím začíná jeho iniciační cesta. Nakonec se mu horko těžko povede (pracuje jako námořník na trajektu do Evropy, potom pomáhá v pohřební službě v Algeciras) dostat do Španělska. Prostřednictvím všemožných profesí, kterými musí hlavní hrdina projít, aby se dostal k vytouženému cíli, sledujeme i politické a sociální okolnosti měst a zemí, v nichž se zrovna nachází. Chudoba, nesvoboda, násilí, touha po normálním životě narážející na příkazy a zákazy víry na marocké straně, deziluze, marnost, nedostatek práce a nenaplněné představy na straně evropské.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , Kniha ZlínOriginální název:
Rue des Voleurs, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ulice Zlodějů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Na tomto příběhu je ukázáno, jak málo rozumíme muslimům. Marockého chlapce Lachdara mi bylo líto.
Hlavní postava mi nebyla moc sympatická. Takový obyč kluk a ani jeho příběh nebyl moc zajímavý.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ulice Zlodějů v seznamech
v Přečtených | 80x |
ve Čtenářské výzvě | 12x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 86x |
v Chystám se číst | 91x |
v Chci si koupit | 11x |
"Města se dají ochočit, nebo spíš ochočí ona nás; naučí nás, jak se chovat, díky nim pomalu ztratíme slupku cizince; strhnou z nás kůru křupana, rozpustí nás v sobě, vymodelují nás k obrazu svému - velmi rychle změníme styl chůze, už se nedíváme k nebi, neváháme, když vcházíme do metra, máme přiměřený rytmus, jdeme správným tempem, ať jsme Maročani, Pákistánci, Angličané, Němci, Francouzi, Andalusané, Katalánci nebo Filipínci, nakonec nás Barcelona, Londýn nebo Paříž stejně vydrezíruje jako psy."
Děj jako takový mě až tak neuchvátil, zato styl psaní - a zřejmě i překlad - ano.
Miluju středníky, ale dva v jedné větě jsem ještě nepoužila!