Křesťanství a homosexualita. Pokusy o integraci přehled
Martin C. Putna
O nové knize Martina C. Putny napsal religionista Ivan O. Štampach ve svém odborném posudku: „Kniha se opírá jak o desítky dobře dokumentovaných položek literatury vyjadřující homosexuální a křesťanské postoje, tak o práce odborníků (teologů, historiků, sociologů, antropologů, etnologů apod.) k tomuto tématu. Autor s jistou mírou zdravé opatrnosti ukazuje v rozporu s oficiálními autoritami římskokatolické a jiných křesťanských církví, ale v kritické návaznosti na Bibli a tradici, jakož i na křesťanské dějiny, že lze dávat přednost stejnému pohlaví a být křesťanem. Nevyslovuje však kategorické soudy, nýbrž spíše ukazuje různá řešení. Návrhy skupin, směrů a jednotlivých aktivistů či teoretiků pouze neregistruje. Hodnotí je aspoň implicite, tím, že je dává do souvislosti a že domýšlí jejich řešení do důsledků.“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Křesťanství a homosexualita. Pokusy o integraci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Na začátek je důležité napsat, že autor pokorně přiznal, že je pro něho toto téma osobní. To bylo fajn, zároveň se tím tak vyvázal z určité odpovědnosti být objektivní. Dobrá. Čtenář, který má homosexuální orientaci možná nebude tak překvapen vylíčením určitých směrů v anglosaském (hlavně asi americkém) světě, ale pro mne to bylo velmi zajímavé a poučné. Na druhou stranu biblistika, kterou vyzvihla v komentáři Jass, mi přišla nejméně přesvědčivá, až mi z toho bylo smutno. Ohýbat výklady k obrazu svému se dá, ale otázkou je, jestli to přinese něco dobrého. Pro vykladače především, ale i pro ostatní. Nadhazovat některá biblická témata jako homosexuální mi přišlo vyloženě ulítlé, ale pokud jde o setníka, ok, nevím, nejsem znalec původních jazyků, tak jsem si to ponechal v paměti. Osobně jsem očekával, že oddíl biblistiky bude to základní, nosné, ale nestalo se tak, proto následující texty pro mne byly s nízkou až nulovou hodnotou. Jak kdo co dělá a jak se k tomu staví, je pěkné povídání na pavlači, ale není-li jasný a pevný základ, tak se toho dá semlít opravdu moc a moc... Zcela na závěr mohu dodat, že M. Putnu, resp. jeho odborné vysokoškolské přednášky, mám velmi rád a na tom se nic nemění ani po přečtení této knihy, která mne celkově příliš neposunula dopředu.
Trochu netradičně začnu svůj komentář reakcí na komentáře předchozí, protože se mi zdá, že se tu začínají šířit určité dezinformace. A to zrovna ohledně tématu, které mě na celé publikaci zajímalo asi nejvíc (kapitola o biblistice). Rozhodně bych netvrdila, že Putna prohlašuje, že "takzvaná homosexualita byla ještě za dob Ježíšových normální", ale úplně stejné nepochopení textu ukazuje komentář, který na to reaguje (domnívám se, že uživatel knihu vůbec nečetl...). Existuje mnoho způsobů, kterými můžeme interpretovat jednotlivé texty (v tomto případě Bibli). A ano, určitý extrémní interpretační směr by na základě (např.) četby Janova evangelia mohl dospět k tomu, že Ježíš byl gay. ALE jen velmi málo interpretů by tomuto závěru připisovalo hodnotu historického faktu nebo jediného možného čtení. Tady vůbec nejde o to, jestli daná postava byla homosexuální, jde o to, aby jednotliví čtenáři/věřící mohli v textu najít sami sebe. A faktem je, že ta gay čtení možná jsou a v rámci textu dávají smysl - například příběh centuriona z Matoušova a Lukášova evangelia:
"Jiný příběh, vykládaný u Hornera, Jenningse či Helminiaka "gay utvrzujícím" způsobem, je příběh římského centuriona, jehož sluhu Ježíš uzdravuje (Mt 8,5-13 a L 7,1-10). Nové čtení vychází z možnosti, že řecké slovo "pais" neznamená jen "sluha", ale také "chlapec", a to i ve významu "milenec". Pak by nabylo jiného odstínu i slovo "entimos", "drahý". Centurion tedy neprosí za sluhu, který ho stál mnoho peněz - ale za svého milence, který je drahý jeho srdci."
Bok po boku tu tedy stojí dvě možné a rovnocenné interpretace, u kterých se každý musí rozhodnout, které dává přednost. (Osobně mi to moc ani jako volba nepřijde, protože jedna z možností je daleko krásnější, než ta druhá...) V tomto případě jsou argumenty i poměrně dost silné. Další věcí jsou pak čtení, která autor téměř jistě nezamýšlel, ale přesto tam jisté motivy můžeme vidět. To ale neznamená, že je méně hodnotné, textu to dodává další možnou vrstvu a obohacuje ho to (viz Lazarův "coming out"). Co se týče Mojžíšova zákona... předpokládám, že je tu řeč o Lv 18,22, kterému se autor věnuje hned na dvou místech, v tom prvním poměrně jasným (i když z mého hlediska malinko nedostatečným argumentem - nevyvracuje to onen zákaz pro židy) kdy říká, že Ježíš přece v NZ (především teda v Markovi, pokud se nepletu) židovské zákony přepisuje a zneplatňuje (křesťané například nemusí dodržovat košér stravu...). Ten druhý se mi osobně líbí hrozně moc a vychází z podrobné analýzy hebrejského originálu: "dochází k závěru, že se jedná o zákaz anální penetrace jakožto projevu násilí a ponížení - nikoliv jakožto sexuální aktivity, která vychází z pozitivního citového vztahu. V tomto pravém smyslu, jakožto odsouzení sexuálního násilí, jde ovšem o zákaz všeobecně a nadčasově platný."
Co se týká závěru daného komentáře, tak v Bibli/Novém zákoně není nikdy nic vyjádřeno přímým způsobem. Omlouvám se, ale kdokoli je schopen něco takového napsat, tak asi nečetl pořádně. Jednou jsem někde slyšela, že jakýkoliv názor člověk v Bibli najde, na jiném místě najde názor přesně opačný... V Novém zákoně se navíc o homosexualitě negativně vyjadřuje jen Pavel... a upřímně, ten mi nestojí za to, abych se ho snažila nějak vyvrátit.
"Ti, kdo se chovají nepřátelsky a agresivně k homosexuálům pro jejich "jinakost", se chovají jako muži se Sodomy. Ne tedy homosexuálové - ale homofobové jsou "sodomité"."
Celkově se mi knížka moc líbila a dozvěděla jsem se mnoho nového. Mám nějaké osobní výtky, ale víceméně myslím, že je autorovi nemůžu úplně vyčítat... Tato kniha je zkrátka především o mužské homosexualitě, lesbictví řeší jen okrajově, bisexualitu téměř vůbec, používá pojem transsexualita a jemně se vymezuje proti pojmu queer. Naprosto rozumím tomu, proč to tak je. Ta kniha vznikla v roce 2011, takže společenská situace byla malinko jiná a navíc se zcela zřejmě jedná o knihu řešící identitu autora. Je očividné, že je to téma pro Putnu velmi osobní, a že si tu buduje svůj duchovní prostor. Navíc většinu z toho sám v úvodu adresuje - je pochopitelné, proč se rozhodl si práci nekomlikovat a pojmout homosexualitu jako neměnný sklon/identitu, ale zároveň v některých místech se objevují argumenty, které... nejsou přímo bifobní, ale ospravedlňují homosexualitu způsobem, který nedělá totéž pro bisexualitu, což... místy mi to bylo malinko nepříjemné. Taky si nejsem jistá, proč autor používá slovo transsexualita (které ma negativní konotace), když slovo "transgender" očividně zná...
Každopádně... některé pasáže mě zaujaly více, jiné méně. Literát se ve mě nezapře, protože biblistika mi připadala s přehledem nejzajímavější, ale celkově to bylo fascinující a zase jsem si rozšířila TBR...
"Rétorika, jakou jsou na přelomu 20. a 21. století homosexuálové označováni za hlavní nepřátele křesťanstva a za viníky morální zkázy lidstva, se nápadně podobá rétorice, jaká byla dříve v antisemitské publicistice používána na adresu Židů."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Křesťanství a homosexualita. Pokusy o integraci v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 25x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 4x |
Martin C. Putna touto rozsahem útlou, ale co do obsahu poměrně bohatou knihou vyplnil další z mezer z oblasti religionistiky. V samotném názvu knihy se skrývá výstižný popis obsahu publikace. Ano, jde o pokus, nikoli o vyčerpávající a vševysvětlující dílo. Navíc jde o pokus o integraci Křeštanství a homosexuality, což je vzhledem k jistému napětí mezi těmito dvěma pojmy skutečně pokus více než odvážný. Ale je dobře, že se o to M.C.Putna v rámci svých možností v r. 2012 pokusil. Dnes, tedy o více než 10 let později, je situace poněkud jiná, řekl bych, že ještě o něco méně konfrontační a to i mezi křesťany a homosexuály v církevním prostředí, nemluvě o celospolečenské situaci. Nicméně myslím si, že spousta nevyjasněných otázek mezi křesťanstvím a homosexualitou zůstává i dnes a bude zajímavé sledovat, jestli na tuto publikaci naváže někdo další, případně či zda sám M.C.Putna svůj výzkum v této oblasti neaktualizuje.