Křesťanství, vztahy a sex přehled

27.11.2024

Má první kniha od J. Klimeše. Autora znám z jeho mnoha mediálních vystoupení a vážím si jeho erudice klinického psychologa. Myslím, že v jeho osobě se sešla akademická odbornost s praktickou zkušeností z psychologické praxe. Zkrátka J. Klimeš ví, o čem mluví, má nejen načteno, ale i zažito, včetně vlastních mezních životních situací (vážná nemoc, těžký rozchod apod.). Proto jsem se těšil na některou z jeho knih. Že padne volba zrovna na tuto knihu jako na první mnou přečtenou, to jsem nečekal. Jsem za to ale rád, byť se mi kniha nečetla nikterak snadno.

Klimeš se dívá na partnerské vztahy prizmatem jakýchsi obecně platných vztahových zákonů či zákonitostí a svůj pohled má podložen přesvědčivou argumentací. V mnohém jsem mu dal za pravdu. Jindy jsem musel dlouze uvažovat a u některých tvrzení si dosud nejsem jistý, jestli se s jeho tvrzeními mohu ztotožnit. Ale to mi vůbec nevadí. Klimeš provokuje myšlení, je provokatérem v tom nejlepší m slova smyslu a to mě moc baví.

Kniha je pro mě osobně důležitá i proto, že je autor praktikujícím křesťanem-katolíkem, často se odvolává na biblické „pravdy“ a dává je do souvislostí s tím, jaký praktický dopad na životy lidí mají, ať už se jimi řídíme, či nikoli, či jim věříme, nebo ne. Klimeš však není dogmatik. Jen se vážně zamýšlí nad tím, že pokud bychom se alespoň v partnerských vztazích řídili některými křesťanskými doporučeními, nemuseli bychom dnes řešit tolik palčivých partnerských problémů.

Knihu bych vřele doporučil především křesťanům napříč denominacemi, ale i pro nevěřící čtenáře může být tato publikace velmi prospěšná.

10.07.2020

Téma partnerských vztahů je v knize nahlíženo ze všech možných stran. Jednak jsou zde rady, které by měl znát každý člověk žijící (nebo plánující žít) v dlouhodobém vztahu. Není to nic povrchního, je znát, že autor má spoustu odborných znalostí (nejen z psychologie) i zkušeností ze své poradenské praxe. Všechno, co tvrdí, má podložené (odborná literatura, vlastní výzkumy, statistiky,…), ale zároveň píše čtivě a zajímavě.

Hlavní myšlenkou je asi to, že vztahy mají své vlastní zákonitosti, které je třeba respektovat. Když se budete chovat tak a tak, je pravděpodobné, že se stane to a to. Když se rozvedete, pravděpodobně budete cítit to a to. A tak podobně. Oblíbeným autorovým tématem jsou tzv. přechozené vztahy a rozchody/rozvody, před obojímž v knize mnohokrát varuje (partneři se při rozvodu sice rozejdou fyzicky, ale psychicky se dokážou rozejít až po mnoha a mnoha letech, v některých případech vlastně nikdy). Řekla bych, že pohled dr. Klimeše na fungování partnerských vztahů je skutečně vyzrálý a moudrý.

Dále se kniha zabývá vztahem křesťanství a partnerských (ale i jiných) vztahů. Líbí se mi, jak autor ukazuje, že to, co tvrdí Bible o vztazích (např. desatero) dává z psychologického hlediska smysl. Cenné je, že se autor nevyhýbá ani problematickým a sporným záležitostem, v nichž je největší rozdíl mezi tím, co církev vytyčuje jako ideál, a mezi tím, co je v dnešním světě (často i mezi křesťany) běžnou praxí. Zde docela „píchá do vosího hnízda“ a každý křesťan s ním ve všem nebude souhlasit (leckdo bude pohoršen). Ale myslím si, že už jenom ta debata a nové promýšlení starých záležitostí je přínosem. A je vidět, že dr. Klimeš vše promýšlí opravdu důkladně a poctivě.

Citáty:
"Když vstupujeme do manželství, je to jako bychom dali partnerovi do ruky palcát, kterým nám může neuvěřitelně ublížit - tak, jak nám nemůže ublížit prakticky nikdo jiný na celém světě."

"U blízkých lidí je vždy útok na blízkou osobu útokem na sebe sama."

"Heslem rodičů by mělo být: Chovám se k dětem tak, aby se ke mně v dospělosti rády vracely, až já sám budu osamělý a starý."