Krev přehled
Rudolf Sloboda
Román Krev jsem psal rychle. Neměl jsem žádný přesný plán. Snažil jsem se popsat duševní stav úředníka, kulturního pracovníka, který po listopadu 1989 zjistil, že je odepsaný, odstavený; jeho frustrace nespočívá jen v politickém krachu, ale také v poznání, že se stal starcem. Nejprve ho samotné zestárnutí začne zajímat, má k němu takový zvláštní vztah. Je pro něho důvodem, aby byl naštvaný na mladé lidi, i na příbuzné, kteří ještě nejsou na jeho platformě. Pochopí, že jeho vztahy se ženami byly nedorozuměními, a má radost, že sex už ho navždy vysvobodil ze svých ostnů. Přehodnocuje také pracovní stránku svého života. Byl ideologem a nemůže se smířit s pocitem, že dělal nějaké chyby. Komunistický režim považoval za normální, stabilní, nevyvratitelný. Nová doba, jaro 1990, zaútočí na jeho iluze a starý pán přeci jen zapochybuje, a i to jen částečně, o svém životě a zaměstnání, kde jeho povinností, ale i radostí bylo budování slovenské kultury. Neměl nejmenší pochybnosti o tom, že naše kultura je v pořádku, nechápal, k čemu nám revoluce byla. Tyto tíživé úlohy jsou v románu propleteny – aspoň jsem se o to snažil – „lyrickými“ pasážemi, příjemnými sny, vzpomínkami na dětství. Ale pochybnosti jako rakovina hlodají kdysi silného muže. Rudolf Sloboda... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krev. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Zbierka esejí hrdinu gazdu a katolíka
Aj keď filozofia Slobodu je predovšetkým jeho boj a cesta niektoré filozofické úvahy či postrehy som si nevdojak už osvojil napr. - to čo si myslíš o mne je tvoja vec , ale len dovtedy kým to nepovieš tak nahlas že to začujem, potom už je to aj moja vec, alebo - na prevracačov kabátov netreba nadávať, oni sú to totiž len normálni oportunisti bez ktorých by žiadna revolúcia neprebehla( aj keď tento argument sa dá použiť tiež oportunisticky).
Samotná autorova cesta za pravdou mi pripomína Odyseovu strastiplnú cestu do rodnej Ithaky.Ako medzi Charybdou a Skyllou sa plaví okolo ortodoxnej komunistickej strany a cirkvi teda predstavy , že existuje iba jeden názor a sám človek nemôže nič urobiť. Odoláva volaniu konfidenstva ako Odyseus sirénam a len s vypätím všetkých síl unikne z alkoholickej jaskyne Kyklopa Polyféma. No najhoršia zrada ho čaká doma keď zistí ,že celá tá pekelná cesta viedla do intelektuálneho konzumného materializmu.
Prozaická časť diela by sa dala chápať ako dodatok k Rozumu ( tie isté postavy , tie isté spory a naštastie nechýba ani humor ktorý gazda dokáže používať umne ako soľ ), ale je v menšine oproti filozofickej časti a tým pádom sa táto najhrubšia autorova kniha ako román chápať naozaj nedá.
Krev je autobiografickej román Slobody. Sloboda je podle internetu největší slovenskej spisovatel. Než sem si to přečetl na internetu, tak jsem o tom neměl ani potuchy. A to sem čet i jeho Rubato. Krev je 736 stran dlouhá autobiografická zpověď Slobody. Nevynechává témata jako Sametová revoluce, honění, impotence, pečení husy, podnikání, řezání schizofrení manželky, komunismus, církev, bůh, blechy, alkoholismus a tak dále pana krále.
Sloboda svůj osud nezkrášluje a přiznává i všechny svoje chyby a nedostatky. Při čtení pasáže, kdy osvětluje, proč mlátí řemenem svojí schizofrení manželku, nad kterou se neustále povyšuje, se mi otvíral feminista v kapse. Tím se taky kniha líší od biografie Zlatana Ibrahimovice. Zlatan by ženu nikdy nebil.
736 stran je dost. Sloboda je ale dostatečně inteligentní člověk a když zrovna neřeší blechy na ježkách, je jeho filozofování celkem zajímavý - román vyšel v roce 1991 a jeho analýza post-komunistický společnosti u nás, je velmi analytická a znalayzoval sem ji jako velmi dobrou.
O čtyři roky později se Sloboda oběsil na řetězu. Sebevražda je často tématizovaný jev v knize, čímž si k tomuto úkonu Sloboda připravuje půdu. Ale v tomto ohledu mu vyfouk Eduard Levé vítr z plachet, kterej 10 dní po odevzdání svého rukopisu Sebevraždy spáchal taktéž sebevraždu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krev v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 44x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 24x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 2x |
Pro mne hodně zvláštní kniha, autobiografie prokládaná filosofickými úvahami o životě, politice a tak. Ne všemu jsem rozuměla a přesto jsem se na čtení těšila. Přišla mi dost krkolomně přeložená /nebo napsaná/, některé věty jsem musela číst několikrát.