Mafiosa přehled

29.08.2024

Z počátku jsem se nemohla úplně začíst, ale pak mě to pohltilo. Konec byl srdcervoucí.

25.08.2024

,,Tváříš se jako dítě v cukrárně," Zašeptal Luca, když jsem prošli prostřední uličkou.
S pusou dokořán jsem hleděla na oltář. ,,To je, krása," vydechla jsem.
,,Opravdu ?" Podivil se pobaveně.
Přikývla jsem. ,,Úplně jak ze Zvoníka u Matky Boží."
Tiše se mi zasmál do ucha ,,Proč mě to srovnání nepřekvapuje?"
Ohlédla jsem se na něj a mrkla jsem ,,Jsem holt Disneyho princezna, která se jen ocitla ve světě mafie."

Il migliore, il migliore semplicemente il miglior libro di sempre!
Ten smutný den vážně nastal. Den, kdy jsem dočetla celou moji nejmilejší sérii Vendety. Pořád to můj mozek nemůže pobrat.
Tohle byla emocionální a akční bomba! Stalo se toho tolik. Vystřídal se podzim, zima a dokonce i léto.
Užívala jsem si jí opravdu naplno a těšila jsem se na každou stránky. Po dočtení jsem si uvědomila, že jsem si oblíbila úplně všechny postavy. V tomhle díle jsem si opravdu hodně oblíbila Valentina a Elenu. Můj finální žebříček vypadá asi takhle: úplně nahoře Luco, Valentino, Gino, Dom a... úplně někde tam dole Nicoli. Upřímně vůbec nemůžu pochopit, že jsem před pár měsíci v jedničce fandila Nicovi! Nakonec se z Nica stal přece jen ten sobecký a arogantní člověk, jakým byl celou dobu.
Tahle série je prostě neskutečná. Stala se mojí nejoblíbenější knihou vůbec. Ani nevím, který díl se mi líbil nejvíc, ale... trojka se od jedničky opravdu hodně lišila. Když si vzpomenu třeba na jedničku, na ten basket a léto, tak se mi po tom trochu stýská. Trojka byla taky super, ale letní atmosféra je prostě úplně jiná než ta zimní.
Tuhle knížku jsem si zamilovala natolik, že jsem se rozhodla, že se pro legraci začnu učit italsky na Duolingu :)
Sofie mi bylo opravdu, ale opravdu hodně líto. Chvílemi byla jenom hromádka špatných nápadů a smutku.
Pro mě byly stránky od 301 do 320 opravdu boží, jako celá knížka, ale tyhle stránky byly prostě nezapomenutelné, zvláště s písničkou Sweet Oblivion, kterou jsem si k tomu pouštěla. Prostě dokonalé. To, co Nico udělal, mu nikdy neodpustím, ostatně stejně jako Sofie. Když jsem se tak zamyslela, vlastně mi celý ten nápad přijde takový roztomilý. Dvě válčící klany, které jsou vlastně rodina a dělají si naschvály. (Vím, že by mě za tahle slova bratři Falconovi - no vlastně všichni - asi uškrtili, ale je to pravda :) )
Millie byla úplně ta nejlepší kamarádka, jakou mohla být. Myslím si, že každý by měl mít takovou spřízněnou duši jako je Millie.
Ta adresa, kterou dal táta Sofii, to bylo nejlepší překvapení. Vůbec jsem to nečekala, ale bylo to opravdu boží.
A k tomu konci a epilogu... nejde říct nic jiného, než se rozmlženě dívat s otevřenou pusou na poslední stránku.
Když jsem knížku dočetla, válela jsem se po podlaze a pak zírala do stropu. Když si zpětně pouštím písničky, co jsem si k tomu pouštěla, říkám si, že to autorka nemohla napsat opravdověji a lépe.
Mám najednou v sobě takový prázdný pocit, že na mě nečeká další díl s Lucem a Sofií, další knížka, o které vím, že jí dám bambilion hvězdiček.
Ještě dlouho, dlouho se budu uzdravovat z toho, že už nemůžu číst o Lucovi a Sofii, protože byli prostě nejlepší.
P.S. Moje knižní srdíčko bude vždycky patřit Gianlucovi. Vždycky.
Ráda bych vás poprosila, pokud jste si přečetli moji recenzi, klikněte prosím na like. Ne z důvodu, že se vám to líbilo, ale abych věděla, že si někdo přečetl moji recenzi. Moc mě to potěší a moc děkuji :)