Krkonošská kuchařka aneb Hory dávají chléb přehled
Miloš Gerstner
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500041/krkonosska-kucharka-aneb-hory-davaj-SPK-500041.jpg
4
4
4
Tato knížka čtenáře provádí ročními obdobími a měsíci v Krkonoších a popisuje tradiční jídla a zvyky. Připojený recept nabízí vyzkoušet si, jak se dříve na horách vařilo, a oživit si někdy již zapomenuté chutě. Dozvíte se například, co je to "gramatika", "falešný pajšl" nebo "netynka", a budete si třeba moci připravit vánoční hubovec. Vydáváme společně s nakladatelstvím Dauphin. Druhé vydání oblíbené knihy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krkonošská kuchařka aneb Hory dávají chléb. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Krásné a poutavé vpomínání na staré dobré časy – na žití v roubenkách pod doškovou střechou, tvrdou nelehkou práci, tradice. Vyprávění jako vyšité z doby již dávno minulé, hezké, české, podkrkonošské. Kniha by snesla i delší kapitoly, tak je v ní jen několik vpomínek ke každému měsíci. Recepty nijak neprožívám, ty jsem přeskakoval.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krkonošská kuchařka aneb Hory dávají chléb v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 5x |
| v Chystám se číst | 6x |
| v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
Krkonoše krajové, regionální recepty
Autorovy další knížky
| 2015 |  Prokletí pastýřů z Rohu |
| 2015 | Krkonošská kuchařka aneb Hory dávají chléb |
| 1999 |  Vánoční snění: krkonošské pohádky |
| 2023 | Hory dávají chléb - Zlomek kroniky hor |
| 2017 | Cesty po kousku nebe |
Tak si tak brouzdám po bookportu, co bych si přečetla, až na mě vyskočila tato kniha. Žiju celý život v Krkonoších, tak mě kniha zaujala. A víte co? To bylo pohlazení po duši. Mohla jsem si srovnat a vzpomenout, jak se to dělalo dřív a jak dnes.
Měsíc po měsíci je tam vyprávěné, jak se dřív žilo. Zmíněná příjmení jsou dodnes děděná z generaci na generaci. Místa, o kterých v knize vypovídá jsou mi blízká a několikrát za měsíc je za nějakým účelem navštívím. Jilemnice, Vrchlabí, Štěpanice, Benecko.
To, co vařili a jedli se odvíjelo od plné nebo prázdné spíže. Proto se vařili hlavně jídla z brambor, mouky a mléka. Občas zelenina a vejce a maso úplně vyjímečně. Půst, který nastával před Velikonocemi byl z důvodu křesťanského, ale i z toho, že po zimě pomalu docházela zásoba jídla.
Na konci každého měsíce bylo několik receptů, na které stačí pár ingrediencí a pochutnáte si. Kvásek a je z něj kyselo, knedlíky zvané Hop do vody, stačí jen voda, mouka a sůl, sejkory z brambor, bramborové placky nebo škubánky či cmunda.
Musím říct, co jídel se u nás, když jsem byla malá vařilo. Svítek, chlupačky, bramboračka. Při políčku brambor měli celý rok co jíst. Dnešní doba je tak rozmlsaná, že šťouchané brambory s cibulkou, chlupaté knedlíky se zelím bereme jako přílohu. Dříve to bylo hlavní jídlo.