Krkonošští rodáci vzpomínají 4 přehled
Libor Dušek
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497981/bmid_krkonossti-rodaci-vzpominaji-4-qxL-497981.jpg
4
7
7
Krkonošští rodáci vzpomínají série
< 4. díl >
Čtvrté pokračování knih Krkonošští rodáci vzpomínají opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky. Libor Dušek se již dvanáct let seznamuje s těmito pozoruhodnými lidmi, jejichž životní osudy vám nyní předkládá.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krkonošští rodáci vzpomínají 4. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Tohle prostě neomrzí! Další nášup životních příběhů pamětníků z válečných a poválečných let. Děkuju za ně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krkonošští rodáci vzpomínají 4 v seznamech
| v Přečtených | 9x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
| 2017 |  Krkonošští rodáci vzpomínají |
| 2020 | Peru 1970 |
| 2019 | Krkonošští rodáci vzpomínají 3 |
| 2018 | Krkonošští rodáci vzpomínají 2 |
| 2023 | Krkonošští rodáci vzpomínají 5 |
Je fascinující, když pamětníci vyprávějí o svém životě, jsou s ním smířeni, vlastně spokojeni, i když vydělat si na živobytí bylo hodně těžké, protože příroda jim nic zadarmo nedala, ale oni si určitě nestěžují. Na polích, která byla na takovém svahu, " že by se i prkno na něm skutálelo" , se pěstovalo střídavě obilí, jetel atd. Pamětníci vyprávějí o životě před válkou, za války - někdy až do současné doby. A na soužití Čechů a Němců mají všichni stejný názor. Někdy si navzájem pomáhali a nedbali, kdo je kdo a někdy to byli svi.ě, ať byli z kterékoliv strany.
Pro mě byl třeba nepředstavitelný život Helmuta Hofera, který v roce 2021 zemřel. Narodil se do rodiny, která už od roku 1868 patřila k "Nosičům na Sněžku". Vyprávěl, jak třeba do České Boudy nosili všechno: jídlo, vodu, sud piva, jednou i piano nebo litinové roury. Každý den mimo neděle a svátky. V létě i v zimě. Jo, to byl život, takový si už neumíme představit.
Všechna vyprávění byla zajímavá a já se těším na poslední, pátý díl Krkonošských rodáků.