Kronika ohlášené smrti přehled
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487286/bmid_kronika-ohlasene-smrti-4Ts-487286.png
4
1058
1058
Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno:
2021
,
Odeon
Originální název:
Crónica de una muerte anunciada, 1981
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kronika ohlášené smrti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (113)
G. G. Márquez se postupně stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Každý jeho příběh je protkán kombinací citlivosti a brutality, krásných scenérií, ale i krutých scén a barvitého, evokativního jazyka.
Nejprve jsem měl při čtení poměrně zmatek, jelikož se na malém počtu stran objevuje velké množství postav, každopádně autor se každé z nich věnuje a je schopen ji vymezit od ostatních, takže si ji pak čtenář těžko s někým splete. Téma se točí hlavně kolem kolektivní viny, ale lze také poukázat na otázku víry, citů a osudu (což jsou otázky Márquezovi velmi blízké).
Ze čtení jsem nadšený: ačkoliv je příběh opravdu útlý a lze přečíst tedy velmi rychle, výsledný dojem je natolik výrazný, že věřím, že si ho s sebou budu nosit několik dalších týdnů.
Márquez je čaroděj slov. Příběh koncentrovaný do 24 hodin, drama cti, pokrytectví a absurdity, s tolika podrobnostmi a odbočkami. Vzbuzuje každou kapitolou, každým odstavcem jiný pocit, jinou emoci. K tomu se mu daří pár slovy zachytit osud mnoha obyvatel města. A některé nechává otevřené, naznačené, aby je dovyprávěl ve svých dalších povídkách či románech. Novela, která se tváří jako jednohubka na odpoledne, nakonec provází v myšlenkách mnohem déle...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Vždycky je třeba být na straně mrtvého.“
Kniha Kronika ohlášené smrti v seznamech
| v Právě čtených | 7x |
| v Přečtených | 1 601x |
| ve Čtenářské výzvě | 121x |
| v Doporučených | 78x |
| v Mé knihovně | 370x |
| v Chystám se číst | 260x |
| v Chci si koupit | 45x |
| v dalších seznamech | 10x |
Štítky knihy
vraždy zfilmováno osudy lidí zločiny svatba magický realismus panenství kolumbijská literatura hispanoamerická literatura MacondoAutorovy další knížky
| 2006 |  Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 |  Na paměť mým smutným courám |
Uff, kdyby to šlo, dala bych klidně deset hvězdiček.
Na malém rozsahu se G.M. daří čtenáře napínat i přesto, že je rozuzlení příběhu dané od začátku. Některé odstavce jsem si četla několikrát, měla jsem pocit, že na mě dusná atmosféra přímo dýchá. Říkala jsem si: proč se stalo toto, proč ten udělal tamto a proč skoro nikdo neudělal nic... Ještě dlouho budu o této knize přemýšlet.