Kronika špicla přehled
Martin Beheim-Schwarzbach
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108327/bmid_kronika-spicla-xMw-108327.jpg
4
13
13
Kronika špicla je kniha o životě, kariéře a násilné smrti agenta gestapa Harro Wulfdietera Teuta. Nositel tohoto pragermánského jména byl neduživý mladý muž, ducha poněkud mdlého. Měl však mimořádně jemný sluch, takže mohl v skrytu vyslechnout mnohý soukromý rozhovor. úctu k uniformám a potřebu plnit jejich rozkazy. Když přišel v Německu k moci Adolf Hitler, náš hrdina brzo pochopil, že zde kyne uplatnění pro jeho vlastnosti. A tak se stal neocenitelným pomocníkem, poddajným nástrojem a nakonec i obětí masových vrahů, povýšených v Německu na držitele státní moci. Kniha někdy nutí k úsměvu, je to ale smích při kterém běží mráz po zádech...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1966 , OdeonOriginální název:
Der Mitwisser.Chronik eines Spitzels., 1961
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kronika špicla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Kniha mne tedy nenadchla, jak příběhem, tak i psaním autora. Podle udělených hvězdiček níže, jsem si myslela, že to bude zajímavější čtení. Příběh je o naprosto jednoduchém uvažujícím člověku a jak je výše napsáno, ducha mdlého. Ale nastupující fanatismus, propaganda fašismu a doslova "vymývání mozku" ( je to i mezi řádky psaním autora cítit), propadl a uvěřil tomuto fanatismu a stal se agentem gestapa a i zahynul rukou gestapa.
Kniha se dobře čte, příběh je zajímavý, popisující dobu nástupu A. Hitlera k moci.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kronika špicla v seznamech
| v Přečtených | 16x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 40x |
| v Chystám se číst | 4x |
Kronika špicla
Obávám se, že tohle byl tragický omyl. Ironický pohled na zvrácenou ideologii a zločineckou praxi nacismu, zabíhající místy až do grotesky, má možná pro někoho smysl historického odhalování a mravního poučení, při němž se společně se smíchem objevuje i mrazení v zádech a zhnusení, mě ale osudy špicla (nebo spíše zblblého a zaprděného hnidopišského udavače, který si nevidí ani na špičku vlastního nosu) Harro Wulfdietera Teuta nejenže nezaujaly, ale tu více tu méně (slušně řečeno) štvaly. K tomu ten pseudo hrdinský patos, který měl zřejmě dodat textu další satirický rozměr… ano, povedlo se, ale je to k uzoufání jednorozměrné a hloupé. Snad jediné, co oceňuji, je obratnost, s jakou je román napsán a jak hladce do sebe všechno zapadá. V tomhle ohledu skutečně není odpůrci nacistického režimu, za něhož se Martin Beheim-Schwarzbach prohlašuje, co vytknout. Pro mě v tomto jeho dílku není hrdinů, scén ani témat, za které bych se bral.