Tkáč iluzí přehled
Ewa Białołęcka
Kroniky Druhého Kruhu série
1. díl >
První kniha série Kroniky Druhého Kruhu. V roce 1994 otiskl polský časopis Fantastika povídku Tkáč iluzí, která kromě jiných ocenění získala prestižní cenu Janusze Zajdla jako nejlepší sci-fi povídka roku. Stejnou cenu obdržela autorka v roce 1997 i za její pokračování Blankyt mágů. V anketě čtenářů Ikarie byl Tkáč iluzí oceněn jako nejlepší zahraniční povídka roku 1997. Tyto povídky o mladém mágovi Kamínkovi a jeho příteli drakovi, vyznačující se neobyčejnou imaginací (zde se možná projevuje výtvarná profese autorky), posléze dopracovala v tuto ucelenou knihu. Ewa Bialolecka se narodila v roce 1967. Žije v Gdaňsku a zabývá se výtvarným uměním. Aktivně se účastní hnutí science fiction, často vystupuje na Polconech a dalších obdobných akcích. Debutovala v časopisu Fenix.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 1999 , NetopejrOriginální název:
Tkacz Iluzji, 1997
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tkáč iluzí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Když bych to četl v mládí... Děj byl dost zajímavý, představivost krásná, ale vadila mi trochu naivita nebo sentimentalita vztahu k dětem...asi to bude tím, že psala to žena? Možná jen nejsem na to zvyklý, že draky se chovají úplně jako psí, dokonce mají srst, a přitom ještě trpí jako mladý Werther a chtějí spáchat sebevraždu ...
Jako román pro mladé připadlo mi to dost avantgardní a průkopnický, že škola pro začínající kouzelníky má nevěstinec pro učitele a některé studenty, a pracují tam nejen nezletilé holčiny, ale i kluky...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tkáč iluzí v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 61x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 5x |
v Mé knihovně | 46x |
v Chystám se číst | 23x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 4x |
Tato kniha pro mě byla příjemným překvapením. Sice neměla kdovíjakou zápletku a děj nebyl vystavěn tak, aby se stupňovalo napětí, ale draci se mi líbili, i když nebyli šupinatí ale chlupatí. Styl také není úplně dokonalý, přesto jsem se byla skoro stále zvědavá, co bude dál. Snad jen na začátku, v té časti, kdy je hlavní hrdina na útěku, jsem moc nevěděla, co si myslet. Na jedné straně jsou tu Kamínek, Mrakožrout a pláže na ostrovech, které navozují příjemnou prázdninovou náladu, na druhé straně je tu najednou hutná atmosféra školy pro mágy - s nevěstincem, intrikami a naprostým nezájmem co a jestli se studenti naučí. Překvapilo mě, jak nesourodou sbírkou jsou jednotlivé části knihy, ale samozřejmě se ukázalo, že u nás vyšlo rovnou pohromadě několik původně samostatně vydaných děl. Těším se na Kámen na vrcholu.