Kroniky I. přehled
Bob Dylan (p)
Legendární americký písničkář Bob Dylan vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem, stejně okouzlujícím a magnetizujícím, jako jsou texty jeho písní či barva jeho hlasu, vzpomíná autor na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu. Dylanovýma očima a skrze jeho břitké výroky získáváme obraz zakouřeného, zhýralého a neustálého živého a tepajícího New Yorku, místa, které bylo možností pro nové talenty, v literatuře i hudbě, kde vznikaly hudební kluby a scény, zkrátka kde bylo možné cokoli.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2005 , ArgoOriginální název:
Chronicles, Volume One, 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kroniky I.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
I když poněkud nevyvážené z hlediska období Dylanovy tvorby, úžasně zajímavé a vzrušující čtení. Určitá útržkovitost až nesourodost tentokrát není na škodu. (audioverze na rozhlasovém webu již tradičně na top úrovni)
Aj po prečítaní Dylanových Kroník ostáva pre mňa najserióznejšou hudobnou autobiografiou Sideman od Fedora Freša. Inak je to samozrejme skvelé čítanie (v mojom prípade ideálne do vlaku či MHD..), nejaké pikošky mi tam nechýbali, naopak, vyslovene som si vychutnával, že Dylan sa bulvárnym témam oblúkom vyhýbal, aj preto dávam štyri hviezdičky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kroniky I. v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 47x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 22x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1980 | Víc než jen hlas |
2005 | Kroniky I. |
2005 | Bob Dylan: Lyrics / texty: 1962-2001 |
2010 | Dylan - 100 písní a fotografií |
1997 | Tarantule |
Nejsem buhvíjaký posluchač Boba Dylana. Jeho písničky si ale tu a tam pustím a určitě je poznám. Do jeho Kroniky jsem se pustil po jeho nominaci na Nobelovku. Bohužel mi nepřijdou nijak výjimečný. Je to to, co čekáte. Prostě vzpomínky. Stylem to podle mě nijak nevybočuje z jiných vzpomínkových knih. Nehýří to metaforami. Někdy mi tam dokonce Dylan přišel jako trochu nafoukanej. Aspoň to ale tu laťku trochu zvedá z průměru. Že máte ten pocit, že to nepřibarvuje. Jinak průměr.