Krvavá hostina přehled

14.03.2023

Autora jsem poprvé zaregistroval díky povídkám v antologiích Jihočeský horor a České temno, které se obě odehrávaly v naší domovině. Krvavá hostina čtenáře zavede do USA a musím říct, že i tohle prostředí zvládá autor velice dobře, i když přece jenom ty dvě zmiňované domácí povídky jsou pro mě vrchol autorovi tvorby. Tedy prozatím. V této knize patří mezi moje oblíbené Bumerang, Světlo zasvěcených a Srdcový spodek, ale ani povídky s Hazardem nejsou špatné a rozhodně je to zajímavá postava. Hazard v povídce, která se odehrává v africké džungli, mi atmosférou připomenul Solomona Kane, jen v jiném století. Celkově sbírku hodnotím kladně a pomalu se začnu pohlížet po nějaké další autorově tvorbě.

18.02.2022

Po této knize už jsem pokukoval nějaký ten pátek a teď když mám dočteno, nezbývá mi než říct: „Dost dobrý!“ Něco se klasicky povedlo méně (Ochutnavači medu) a něco více (Bumerang), ale pravdou je, že všechny povídky mě námětem i zpracováním zaujaly. Ať už jde o čirý horror nebo ponuré postapo, vždy je zde přítomna jakási mrazivá atmosféra, závan devadesátých let.
Je pravda, že z řady věcí jde cítit inspirace pracemi Stephena Kinga a že může zamrzet umístění dějů příběhů do převážně amerických končin. Na druhou stranu jsem za to vlastně i rád, protože to tím mezi řádky vypovídá o koloritu české horrorové tvorby v daném období. Co mi vadilo po otevření knihy trochu víc (a u moderních autorů je mi většinou trnem v oku přesný opak) jsou až příliš drobná písmenka; sice jsem jim přivykl a kniha je útlejší, na druhou stranu starší ročníky nejspíš opráší lupu.
Pochvalu si také rozhodně zaslouží obálka knihy a ilustrace Milana Fibigera, které (ne)příjemné mrazení navodí na první pohled a vždy na povídku navnadí.
Pokud tuto horrorovou sbírku ještě neznáte, mohu jen doporučit!