Krvavé slunce pod gilotinou přehled
Alena Vitásková
Kniha „Krvavé slunce pod gilotinou“ je dokumentární román popisující prorůstání nevolených struktur a zájmových skupin do politiky, státní správy, policie, justice. Nevymahatelnost práva a spravedlnosti se stalo běžnou praktikou a ti co nepatří do „party“ musí počítat se vším. Hluboké znalosti okolností kolem solárního byznysu, které autorka načerpala coby předsedkyně Energetického regulačního úřadu, osobní zkušenosti a pocity, které prožívala, jsou ztvárněny ve střípcích skutečných událostí. Pro plasticitu celého „solárního zločinu“ jsou v knize uvedeny další nezávislé pohledy a osobní zkušenosti. A to ze strany policisty, spolumajitele patentu pro solární aplikace a firmy, která solární elektrárny stavěla. Všichni se dostali na dosah krvavého slunce a rovněž pocítili ocelový chlad gilotiny. V jednotlivých kapitolách nazvaných Mafiánov 1. až 49. se setkáte se skutečnými aktéry a potvrdíte si možná to, co jste v jiných sférách zažili sami.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krvavé slunce pod gilotinou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krvavé slunce pod gilotinou v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
solární energieAutorovy další knížky
2017 | Solární baroni I - Organizovaný zločin |
2017 | Solární baroni II - Příprava mé vraždy |
2019 | Krvavé slunce pod gilotinou |
2018 | Solární baroni III. - Vrazi v taláru |
2021 | Béďa, povolání syn |
Kniha by to byla skvělá, kdyby...chápu, že kniha byla psána v emocích, ale od toho by měl být editor, aby děj dával smysl. Chvílemi se najednou řešilo něco, o čem před tím nebyla řeč a bylo složité se zorientovat. Přeskakování mezi kauzami. Jiné věci se zase zbytečně opakovaly. A kdo by se měl stydět, je korektorka. Gramatické chyby, z velké části nelogická skladba vět. Tohle všechno knize dost ubírá a je to velká škoda. Jde totiž o téma, ze kterého vstávají vlasy hrůzou na hlavě a obdivuji paní Vitáskovou, že to vše ustála a šla s tím ven. Jediná chvilka rozpaků byla, když popisovala, jak je nespravedlivě odsouzená (nyní už osvobozená) Michaela Schneiderová zničena zdravotně, společensky i finančně. Jelikož pod paní Vitáskovou spadá její nadace, vyvstala mi na mysli otázka, proč jí tedy nadace nepomohla? Ale to jen takový malý otazník.