Krve po kolena: Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie přehled
Luboš Taraba
„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království. Válka v roce 1859, v níž se rozhodovalo o sjednocení Itálie, je toho dokladem.Komu co řekne například Magenta? Toto městečko, v němž nesl velkou tíhu bojů rakouský I. armádní sbor z Prahy, znají co do jména alespoň výtvarníci jako odborný termín pro barvu krve. Anebo Melegnano? Toto malé město bránil proti dvěma francouzským armádním sborům jediný pluk, a to z Písku. Ostatně „jedenáctý písecký“ měl v této válce největší ztráty z celé rakouské armády. Bitva u italského Solferina v červnu 1859 byla do rakousko-pruského krveprolití u Hradce Králové v roce 1866 druhou největší po bitvě národů u Lipska (1813). Itálii se poté otevřela cesta ke sjednocení a Prusko pochopilo, že Rakousko je natolik slabé, aby bylo možné otevřít otázku sjednocení Německa vedoucí k Hradci Králové.Na tuto válku mezi francouzsko-piemontskou koalicí na jedné straně a Rakouskem na straně druhé se tehdy vzpomínalo všude, protože „tam u Solferina“ zůstalo nemálo Čechů a Moravanů. A také jejich krev a utrpení se podílely na vzniku Červeného kříže, jehož založení několik málo let poté bylo inspirováno právě obrovskými počty zraněných na obou stranách bojujících armád.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krve po kolena: Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Čtivě a přehledně napsaná kniha zabývající se krátkou ale krvavou válkou v severní Itálii. Při čtení mi hodně vadila téměř úplná absence map tažení - u jednotlivých bitev mapy naštěstí jsou, ale mohlo jich být víc. A podobně jako u ostatních knih ze série je v knize dost překlepů a chybek. Také obrazová příloha mohla být bohatší.
Luboš Taraba je skvělý autor literatury faktu. V historii je velice precizní a přesný, což dokazuje i tato jeho kniha. V ní krásně a poutavě popisuje politická jednání tehdejší doby ve sporu o Lombarsko-benátsko a poté samotnou válku v roce 1859. Velice jsem si tu knihu užil. A asi už nadosmrti si budu pamatovat hraběnku Virginii Oldoini di Castiglione, jednu z příčin této války.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krve po kolena: Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie v seznamech
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 26x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 7x |
První seznámení s autorem a spokojenost o sjednocení Itálie moc literatury a tomto konfliktu není. Taraba skvěle popsal co tomu předcházelo, politickou situaci v tehdejší Evropě, porovnání zbraní na obou stranách, průběh války a popis bitev. Francouzský generál Forey o bitvě u Solferina napsal, nebylo krvavější bitvy od Watterlo a měl pravdu. Solferino bylo impulsem v roce 1863 k založení Červeného kříže. Zajímavé je i první použití telegrafu francouzskou armádou v této válce. Italy opěvovaný Garibaldy je zde vylíčen pravdivě jako naprostý vojenský amatér.