Krycí jméno Hortenzie přehled
Maryla Adamcová
Vesmír ve vzdálené budoucnosti je nebezpečným místem pro život. Války, revoluce, pašeráci, nadplanetární společnosti a vesmírné mocnosti, které tahají za nitky… Je snadné se dostat do potíží. A pak je tu major Smith, majitel vesmírné lodě zvané UFO. Ten se do potíží hned tak nedostane. Spíš potíže řeší… anebo působí. Záleží na tom, pro koho zrovna pracuje. Jak ale obelstít sledovací zařízení na vodní planetě, kde je všechno pod kontrolou? Proč je důležité mít na vesmírné lodi lékárničku, a jak vypadá obyčejná chameleonizace? A kdo je, ksakru, teta Hortenzie?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krycí jméno Hortenzie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Tuhle "scifárnu" jsem začala číst jen kvůli svému závazku, že přečtu všechno, co nabízíme v podpůrném e-shopu Krásná slova. Hodnocení tady nebyla příliš hystericky nadšená (abych to řekla taktně), nevěděla jsem tedy, co mám čekat.
Ale nemůžu si pomoct, mně se to líbilo. Svět, kde nejsou monstra, jen lidé všeho druhu, vesmír, kde se na vzdálených planetách mluví slezsky, kde se postavy jmenují Česnek a Švindl (podezírám autorku, že různých odkazů a tajenek je tam víc, jen jsem je nedokázala odhalit) a kde se dokonce ví i o Hliníkovi, co se odstěhoval do Humpolce.... takový svět prostě nelze nemilovat.
Major Smith je přesně ten týpek, jakého popisuje anotace: potíže buď řeší - nebo je způsobuje. Oboje s lehkostí a nonšalancí. Osobně si ho představuji jako kombinaci sympatičtější verze Draco Malfoye a mladého vydání Jiřího Kodeta.
Tím se ale dostávám k velké slabině, a sice k popisům. Ty tu totiž prakticky chybějí. Nevíme prakticky, jak kdo vypadá, jak je projektována kosmická loď, jak si máme představit různá ta udělátka, o nichž se v knize mluví... To je velká škoda, protože autorka očividně psát umí a větší podrobnost by dodala její knize šťávu a barvu.
Další výtku mám k některým jazykovým nešvarům (kolikrát je použito "až tak", velký zlozvyk naší doby!) a bohužel i k chybám, které v knize zůstaly.
Naopak pochválit bych chtěla neuvěřitelné množství přímé řeči, na které je vlastně celý děj postaven. Jako autorka to dovedu ocenit.
Jedno musím přiznat: jakmile jsem tento díl dočetla, okamžitě jsem sáhla po druhém. Major Smith, který vlastně vůbec není major Smith, vás prostě okouzlí, ať chcete či nechcete.
Děkuji za toto scifi, ke kterému jsem se dostala kvůli letošní čtenářské výzvě. Zajímavý příběh i vývoj děje, někdy to kazily chyby gramatické i stylistické. Chvílemi mě příběh přestával bavit, ale stejně jsem chtěla vědět, jak to bude pokračovat. Druhý díl mi přišel svižnější.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krycí jméno Hortenzie v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Miluju brakovou literaturu. Čisté dobrodružství, přímočaré charaktery, papundeklové kulisy jako na opeře. Zároveň ale požaduju slušnou úroveň literárního mistrovství, abych si čtení opravdu užila.
Maryla Adamcová mi dala vše ve své space opeře. Obálka je moc povedená a nenechá nikoho na pochybách, co najde uvnitř. Hned od první stránky jsem se královsky bavila. Z textu trčí inspirace Hvězdnými válkami, kterou kvituji s povděkem. Celé je to psáno s lehkostí, nadhledem, a hlavně s velkou dávkou vtipu. Vodka tabljetnaja mě dostala do kolen. Bravo!
Dialogy představovaly asi nejsilnější složku díla. Co se týče postav, nejsou vyloženě ploché, ovšem hluboké prokreslení charakterů nelze očekávat. Ani by mi to nechybělo, bohužel se mi však na konci Ufonauti společně se všemi Ankabany už začali plést. Major Smith má určitě potenciál na nezapomenutelného hrdinu, vlastně skoro všichni členové posádky. Tady ale narážím na příliš strohý styl zápisu. Abych do zábavného Smithova vesmíru pronikla, potřebovala bych přece jenom víc „omáčky“ – popisů, emocí, pečlivějšího prokreslení situací.
Ale jak říkám, i tohle odpovídá žánru a nestěžuju si.
Co ale považuju za opravdovou závadu a snižuji kvůli tomu hodnocení o jednu hvězdu, je lehkost a nekomplikovanost misí, které Ufonauti řeší. Všechny problémy odmávnou levou zadní a… A já zjišťuju, že se vlastně trošičku nudím. Přitom obě zápletky byly vymyšlené dobře a zvlášť na asteroidu jsem byla napnutá, co se odehrává na pozadí podivných událostí. Ovšem veškerá moje (někdy značně divoká) podezření vyšuměla do ztracena a řešení opět proběhlo pohodově a bez obtíží. Škoda.
Ale jinak vřele doporučuji, zábavné počtení a únik do vesmíru, kde mají bystří a stateční muži všechno na háku.