Kumštkabinet přehled
Bogdan Trojak
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21056/bmid_kumstkabinet-Sve-21056.jpg
4
6
6
Svazek Kumštkabinet shrnuje tři básnické knihy držitele Ceny Jiřího Ortena (Kuním štětcem, Pan Twardowski, Jezernice) a dosud nepublikovanou skladbu Otto Lilienthal z roku 2004.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kumštkabinet. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
U všech tří sbírek, které tato kniha shrnuje, jsem napsal stručný komentář zvlášť. Tak jen malá poznámka k básni Otto Lilienthal: Pokud jsem dobře pochopil, tak do polštiny byla přeložena R. Putzlacher, což mne překvapuje, bo Bogdana jsem vnímal vzhledem k jeho rodišti i křestnímu jménu jako básníka ovládajícího i polštinu, nicméně ta polská verze je pro mne zajímavější, zpěvnější, básničtější.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kumštkabinet v seznamech
| v Přečtených | 9x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 3x |
| v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
| 2020 |  Safíroví ledňáčci a Glutaman |
| 2006 |  Brněnské metro |
| 1998 | Pan Twardowski |
| 2004 | Strýc Kaich se žení |
| 2001 | Jezernice |
Trojakův básnický svět je svět starých věcí, přírody a křesťanského mýtu (připomíná valašskou dědinu, jak ji můžeme vidět v Rožnovském muzeu). Ale není to žádný barvotiskový obrázek. Objevuje se tu pestrost obrazů od antické mytologie po dnešní technologie, vždy ale nějak přirozeně konvergují k přírodnímu, vesnickému živlu, polidšťují se.
To je dáno nejen dominantní motivikou, ale jistě i zpěvností verše a rýmem. Často narazíme i na motivy typické pro lidovou píseň, které by se snadno daly považovat za klišé (slza, srdce, růže, dětství, víno). V Trojakově pojetí ovšem nejde o zašmudlané haraburdí, daří se mu tyto motivy rehabilitovat. Jednak tím, jak přirozeně je používá v kontextu básně, jednak tím, jak neotřelým (!) způsobem s nimi zachází (např. jeho metafory pro měsíc jsou jedny z nejlepších, co jsem dosud četl jmenovitě psí čelist zavěšená na hřebu). Je až s podivem, jak časté a přesto silné jsou u Trojaka metafory.
Verš je melodický, znělý, často rýmovaný. A nese myšlenku. Není zde žádná hlušina, žádný přechod od obrazu k obrazu. Ty přirozeně defilují jeden za druhým, každý ve slastním verši (jinými slovy: Trojakovi se daří přirozeně vsouvat ucelené obrazy do jednotlivých veršů bez nutnosti tematického veršového přesahu). Výsledkem je, že čtenář má chuť zastavovat se u jednotlivých dvojverší nebo strof, recitovat si je dokola, zapisovat si je takovou mají vnitřní sílu a koherenci (motivickou i zvukovou).
Ještě zmíním skvělé grafické zpracování knihy a povedený doslov Jana Štolby. A není co vytknout.