Kůrovci přehled

22.11.2024

Knížka mi udělala radost hlavně tím, že uvádí vlastnosti „vyvrhele“ kůrovce na pravou míru. A teď ještě se přidal Český rozhlas a v Meteoru na Dvojce v sobotu 16. 11. 2024 bylo výslovně zdůrazněno, že kůrovcové kalamity jsou důsledkem, a ne příčinou stavu našich lesů. Následovaly ukázky právě z knížky „Kůrovci“, hezky načtené Matoušem Rumlem.

Takových informací není nikdy dost. Tím spíš, že média se jinak předhánějí hlavně v tvrzeních opačného rázu. A volají po opatřeních, proti kterým pan Hulcr staví příklady dobrých zkušeností, vycházejících z porozumění, a ne z nepřátelství vůči hmyzu. Například:

„… V Česku bychom se třeba mohli podívat na to, jak lesníci na jihovýchodě Spojených států vyřešili problém s lýkohubem jižním. Po desítkách let aplikace pesticidů, feromonů i po monitoringu z helikoptér se ukázalo, že vlastně existuje elegantní a levné řešení: naředit porost. V borech se zdravými rozestupy se lýkohub vytratí. Možná proto, že si kořeny stromů přestanou konkurovat, možná proto, že pohyb vzduchu rozmíchá feromonovou stopu, možná obojí. Od té doby, co začala federální vláda dotovat probírku, se kalamity lýkohubů vytratily. A ještě prodáme vytěžené stromky na vlákninu…“
Str. 104

K přednostem autora patří i to, že umí své poznatky podat přehlednou a přitažlivou formou. Čte se to samo a dozvídáme se spoustu zajímavých a důležitých poznatků o lýkožroutu smrkovém i o dalších druzích této neobyčejně početné a různorodé hmyzí skupiny. Když připočtu ještě i krásné fotky, co víc si přát?

Vlastně ještě něco – humor. I toho je tu plno. Hned od předmluvy Constantina Kinského („Když mne můj přítel Jiří Hulcr požádal, abych napsal pár vět do knih, kterou právě držíte v ruce, byl jsem nejdříve dost vyděšený. Snažil jsem se tedy dělat mrtvého brouka. Ale Jirka jako entomolog to hned poznal…“) až po poslední slova („… Kulatost tohoto brouka má dva účely: jednak aby se mohl ve svém požerku otočit, jednak aby posloužil jako tečka za touto knihou.“).

Na ukázku jsem vybrala něco o hmyzím „zahradničení“:
„… Toto agresivní podhoubí čistí okolní prostředí od konkurence vypouštěním slabých jedů (o kterých toho věda mimochodem mnoho neví), aby získalo kontrolu nad dostupnými zdroji. Brouk se moc nenadře: je to spíš pohodář a sedlákovi se moc nepodobá. Nad houbou ztratí kontrolu, jakmile ji vyseje ze své kapsy. Jakmile dokončí tvorbu systému tunelů, většinou se jen loudá chodbami a uždibuje si kapičky tučné ambrózie. Kromě kratičkého období transportu mezi stromy jsou tito brouci na voňavé, chlupaté, lahodné dominantní houbě závislí. Spíš než brouka-farmáře tu vidíme brouka-narkomana…“
Str. 48

17.11.2024

Znám Ipsíka Anety Holasové, ale o Kůrovcích slyším odevšad samou chválu, tak jsem nelenila a knihu zakoupila. Nyní se směle mohu připojit k ostatním a potvrdit, že kniha je opravdu unikátní. Jednak obrazovým materiálem – krásné, naprosto fascinující a detailní fotografie těchhle miniaturních hmyzíků, občas proložené pohledem na les v různých světadílech. K tomu si přidejte množství zajímavých detailů ze života hmyzu – když jsem předčítala manželovi o partenogenetických podvodnicích a o striktním postoji samečků, tedy o odmítání nabízeného aktu, byl velmi pobaven . . .
Závěrečné představení odborného fóra (hrdinové kůrovcologie) je – podobně jako celá kniha – pojato velmi odlehčeně, troufnu si říct lidsky. Pro mě tak Kůrovci představují naprosto ojedinělou odbornou, a přitom i mně laikovi srozumitelnou publikaci plnou neuvěřitelných informací. Doporučuju, a to tak, že velmi!
P.S. A moc děkuju za všechny zdejší komentáře, jsou velmi trefné; nevěřte těm z televize, najmě české . . .