Kůže přehled
Curzio Malaparte (p)
Slavný protiválečný román Kůže je skvělým dokladem autorova stylu: nezaměnitelné kombinace reálného, dokumentaristicky přesného pozorování s tvůrčí nadsázkou, mnohdy záměrně vykreslující obrazy, jež hraničí s bizarností či absurditou. Jde o postup, který nejpřiléhavěji vyjadřuje Malaparteho téma – rok 1943, obsazení Itálie spojeneckými vojsky, doba, v níž staré hodnoty vzaly definitivně za své a nové byly teprve klopotně hledány, období mravního vakua... Neapol byla prvním osvobozeným evropským městem. Ovšem v čase, kdy zavládlo všeobecné nadšení nad koncem kruté války, si Malaparte položil otázku po ceně znovunabyté svobody a odpověď, k níž ve své knize dospěl, není jednoznačná. Střet vítězů a poražených (či osvoboditelů a osvobozených) je mnohem více střetem kultur a civilizací než zbraní. Proto má poválečná Itálie v autorově podání místy charakter až apokalyptický. A v tomto smyslu je třeba též chápat i závěrečnou, zdánlivě paradoxní větu románu: „Vyhrát válku je hanba.“ V roce 1981 natočila režisérka Liliana Cavaniová podle Kůže film s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
La pelle, 1949
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kůže. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
Je to silná kniha, což o to, ale že je to tak veliké, převeliké umění – že na každé stránce musí autor strašit s Homérem nebo s Vergiliem, jen aby čtenář náhodou nezapomněl na mistrovo (středoškolské) vzdělání – hvězda dolů. Ahoj!
Hořké, filozofující vyprávění o konci války v Neapoli, chování amerických vojáků a obyvatelů z pohledu italského důstojníka.Kontrast vyplývající z protikladu poetických barevných popisů přírody, zvyků , života obyčejných lidí a líčením poválečných hrůz v Neapoli dává příběhům pikantní příchuť, tvořenou znechucením z některých bizarních pasáží , absurdních, ironických dialogů a zážitkem z vypravěčského umění Malapartova.
Některé kapitoly jsou hororové jako třeba Černý vítr nebo děsivě katastrofické jako popis výbuchu Vesuvu;není to lehké čtení co se týče stylu a určitě ne pro slabší povahy.
Za mě je škoda že filozofování a úvahy Malaparteho o člověku a Bohu jsou tak pesimistické, beznadějné,jsou patrně výsledkem toho,co ve válce viděl a zažil.
Silná,ale depresivní kniha.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Ach, Jimmy. Proč nechceš pochopit, že všichni ti mrtví by zemřeli zbytečně, kdyby mezi nimi nebyl Kristus? Proč nechceš pochopit, že Kristů mezi těmi všemi mrtvými jsou statisíce? Ty přece také víš, že Kristus nezachránil svět jednou provždy. Kristus zemřel, aby nás naučil, že Kristem se může stát každý z nás, že každý člověk může zachránit svět. Kristus by zemřel zbytečně, kdyby se každý člověk nemohl stát Kristem a zachránit svět.“
Kniha Kůže v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 120x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 12x |
| v Knihotéce | 115x |
| v Chystám se číst | 49x |
| v Chci si koupit | 10x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1947 |  Kaput |
| 1967 | Kůže |
| 1933 | Státní převraty / Jak se dělají a jak se jim zabraňuje |
Kniha Kůže od Curzia Malaparteho představuje fascinující a zároveň trýznivou nadstavbu jeho předchozího díla Kaput. Propojení obou knih je natolik výrazné, že se zdá být logickým krokem číst je v těsné návaznosti. Přestože jsem tento pořádek zcela nedodržel, zpětně mi připadá, že by to výrazně prohloubilo čtenářský zážitek.
Na adresu Kůže se často objevují recenze poukazující na její údajně příliš naturalistické ztvárnění. Podrobné popisy války a jejích dopadů na lidské osudy mohou na někoho působit jako neúprosné zrcadlo doby. Já však vnímám tuto knihu jinak. Její tón mi připadá až překvapivě laskavý, naplněný hlubokým pochopením a soucitem k těm nejzranitelnějším a nejvíce trpících. Malaparteho pohled je prostoupen smutkem a lítostí, které dávají knize specifickou emocionální hloubku.
Na rozdíl od Kaputu, který se rozprostírá napříč celou válečnou Evropou, Kůže se zaměřuje na jediné místo – Neapol. Toto geografické omezení však otevírá prostor pro intenzivní a sugestivní příběhy, které na čtenáře doléhají svou tíhou. Mezi nejsilnější momenty patří scény se ztraceným psem, mrtvou holčičkou či tragické osudy dětí, které jsou nuceny obchodovat se svým tělem. Každý z těchto obrazů je zachycen s bolestivou přesností a zároveň s hlubokým lidským pochopením.
Přestože je kniha brilantně napsaná, její komplexnost může být pro čtenáře místy náročná. Některé pasáže na mě působily složitě a vyžadovaly vyšší soustředěnost. To však neubírá na její síle – naopak, tato náročnost zdůrazňuje hloubku autorova sdělení. Kůže je dílem, které čtenáře nejen zasáhne, ale také přiměje přemýšlet o lidskosti, válce a utrpení způsobem, jaký je v literatuře vzácný.