Květy zla přehled
Charles Baudelaire
Slavná sbírka veršů, vydaná poprvé v r. 1857, která v době svého vzniku vzbudila nesmírné pohoršení měšťácké společnosti. Sbírku tvoří 6 částí: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt. V básních je zcela obnaženo srdce člověka, rozpolceného mezi hrůzou před životem a extází z jeho krásy, člověka, který je nepřítelem každé prostřednosti a všednosti, se zálibou ve výstřední obraznosti. Květy poezie, sv. 202. V překladech O. Fischera, V. Dyka, K. Čapka, H. Jelínka, Z. Kalisty, V. Holana a F. Hrubína. Zde uvedený překladatel Kadlec v knize bohužel uvedený není.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1997 , Mladá frontaOriginální název:
Les Fleurs du mal, 1857
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Květy zla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (168)
Květy zla a obecně prokleté básníky jsem četla "v pubertě". Absolutně jsem jim propadla, sama jsem se cítila v té době pohlcená temnotou a temnými myšlenkami. Hraju si s myšlenkou se k básnické sbírce vrátit a porovnat si v sobě pocity, které mám z knihy v sobě do dnes a to, jak na mě bude působit kniha nyní.
Knihu jsem četla jen, kvůli knižní výzvě.
Nejsem čtenář poezie, respektive starší poezii.
Na mě byl hodně těžký jazyk, občas jsem měla problém se i krátkou básní prokousat. Kniha je ale velmi tenká a tak se to dá za den přečít.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Příšerná rozkošnost jen silné opíjí.“
Kniha Květy zla v seznamech
v Právě čtených | 36x |
v Přečtených | 2 531x |
ve Čtenářské výzvě | 317x |
v Doporučených | 134x |
v Mé knihovně | 679x |
v Chystám se číst | 556x |
v Chci si koupit | 119x |
v dalších seznamech | 27x |
Část díla
Puklý zvon 1857 | |
Vodotrysk 1857 | |
Zdechlina |
Autorovy další knížky
1997 | Květy zla |
1999 | Báseň o hašiši |
1979 | Malé básně v próze |
1974 | Francouzský symbolismus |
2001 | Umělé ráje |
Bylo mi 15 když jsem si počal půjčovat z knihovny sbírky prokletých básníků. Byly to většinou velmi letité překlady a já se potýkal s jejich starou češtinou. Ale Květy zla měla máma ve své knihovně. Baudelaire zemřel před sto lety! A Kadlec je přeložil již ve 30. letech a dnes se už mluvilo jinak. Přemítal jsem o básníkových křídlech olbřímích, přitom poslouchal Albatrosa, instrumentálku Fleetwood Mac, která sice neměla s básní stejného názvu nic společného, ale dávala tomu tu pravou vzdušnost. S kamarádem a jeho sestrou jsme zinscenovali v parku Baudelairovu Mršinu (jen pro nás) a já si navždy zapamatoval její poslání: Že tvar a podstatu svých lásek chovám v duši, i když se bědně rozpadly.