Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade přehled
Nikolaj Frobenius
Psychologický román norského autora líčí velmi nevšední příběh nejprve malého chlapce a posléze mladého muže, který vyrůstá ve zcela zvláštní, dobou i okolnostmi, pokřivenou osobnost. Latour je velmi zvláštní dítě. Nejen, že je opravdu hodně ošklivý, navíc jeho matkou je lidmi nenáviděná lichvářka Bou-Bou. Proto jeho dětství není zrovna typické. Ostatní děti jej vyřadili ze svého společenství, Latour je tedy nucen vystačit si sám. K jeho dalším zvláštnostem však patří i to, že necítí bolest, žal, jakékoli vcítění je mu naprosto cizí. Když zemře matka, spíše tuší jakousi prázdnotu, to je však zdá se maximum, jakého je chlapec na poli vcítění se schopen. Ve své osamělosti se seznamuje se starším mužem, který ho učí umění preparace, při té příležitosti poznává Latour kouzlo anatomie, kterému beze zbytku podléhá. Díky svým budoucím znalostem by totiž mohl odhalit tajemství lidského mozku.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade v seznamech
v Přečtených | 22x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 2x |
Kniha stejně zběsilá a horečnatá jako sám život na okraji francouzské společnosti v dobách rodícího se libertinství a osvícenského materialismu. Pro Latoura představuje okolní svět jedno velké "theatrum anatomicum"; jeho bezmezná posedlost stavbou lidského těla a zejména fungováním mozku vychází z vrozené anomálie spočívající v neschopnosti cítit bolest - atmosféra prostředí plného nenávisti a morálního úpadku ("Všechno se děje z nutnosti, dobro a zlo jsou jen prvky nutnosti." s. 110) však tuto obsesi ještě umocňují a dávají volný průchod sériovým vraždám, prostřednictvím nichž si Latour obstarává orgány, které posléze pitvá a studuje ve snaze objevit centrum bolesti. Děsivá výpověď o tom, že "tělesná bolest je jediným důkazem toho, že člověk není zcela sám" (s. 175) a že "na pitevním stole jsou všichni stejně oškliví" (s. 96).