Led Zeppelin: Příběh skupiny a její hudby 1968-1980 přehled
Keith Shadwick
Biografie jedné z nejslavnějších rockových skupin na světě, která za sebou nechala hodiny vynikající a dodnes inspirující hudby. Skupina Led Zeppelin se zformovala ve druhé polovině roku 1968, aby naplnila cíle kytaristy uvadajících Yardbirds Jimmyho Page. Za pouhý rok se kapela – Page, Robert Plant, John Paul Jones a John Bonham – stala jednou z největších událostí na rockové scéně. Zůstala na vrcholu až do svého zániku následujícího po Bonhamově smrti v roce 1980. Keith Shadwick, autor knihy Jimi Hendrix: muzikant, napsal opravdu pozoruhodné dílo. Dlouho jsme skupině Led Zeppelin dlužili nové ohodnocení jejích uměleckých kvalit – tato kniha dluh splácí. Skupina Led Zeppelin sice v roce 1980 ukončila činnost, ale její odkaz žije dál. Jimmy Page, Robert Plant, John Paul Jones a John Bonham vždycky považovali hudbu, kterou dělali na pódiu nebo ve studiu, za něco velmi důležitého. Tato pečlivě napsaná kniha se odvrací od dobře zaznamenaných excesů členů Led Zeppelin na koncertních turné a zaměřuje se na průzkum faktů, které z nich udělaly největší rockovou kapelu své doby s trvalým vlivem na další generace hudebníků. Biografie je rozdělena na 17 kapitol podle jednotlivých časových úseků, nechybí podrobná diskografie, filmografie, přehled jednotlivých turné kapely, doslov k českému vydání, dvě obrazové přílohy – celkem 60 většinou dosud nikde nepublikovaných fotografií.... celý text
Literatura naučná Umění
Vydáno: 2009 , NavaOriginální název:
Led Zeppelin: 1968-1980, 2007
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Led Zeppelin: Příběh skupiny a její hudby 1968-1980. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Kniha, která stojí někde na rozcestí a nikdy úplně nestrhne. Shadwick se maličko chytá do vlastní pasti, když v úvodu píše, že kniha má být jen o kapele a její hudbě jako takové, tudíž pomine různé excesy a výstřelky, které k ní neodmyslitelně patřily. Jenže zhruba v polovině knihy je najednou začne zmiňovat, protože bez nich by nešly popisovat následující události, což je malinko divné, protože neznalý fanoušek (mezi které se počítám) se bude trochu divit, jak je možné, že kapela udělala některé věci, když tu o něčem podobném předtím nebyla ani zmínka. Také je škoda, že autor místy zasahuje do hodně odborné oblasti a trochu zbytečně popisuje, v jakých tóninách jsou jednotlivé písně a jaká mají hudební specifika, protože se tím od běžného čtenáře trochu vzdaluje, takže tím pádem není kniha čtivá a je trošku náročnější na pochopení všech informací. Jako základní vhled do hudby LZ ale poslouží velmi dobře, protože těm, kteří se nechtějí prokousávat celou diskografií, přehledně řekne, jaká alba si poslechnout a proč a na co se při poslechu zaměřit. Po přečtení pak zamrzí jednak to, že kapela nuceně skončila asi příliš brzy a taky to, že mladší ročníky nikdy nemohly zažít jedinečné koncerty, které trvaly třeba tři hodiny a byly plné improvizace. Znalejší fanoušek kapely bude s knihou možná o trochu víc spokojen než "začátečník". 60%
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Led Zeppelin: Příběh skupiny a její hudby 1968-1980 v seznamech
v Přečtených | 16x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 30x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
hudba Led Zeppelin hudební skupiny, kapely hard rock, heavy metal
Hodlám se ke knize vracet s tím, jak si budu doplňovat LP sbírku, protože číst rozbory jednotlivých písní bez pořádného poslechu mi přijde jako zhovadilost. A podrobných rozborů je tam více než mnoho. Pro laika to tedy místy není moc záživné čtení. :)
Nicméně je to zajímavý pohled do práce čtyř perfekcionistů. Pár informací je buď nepřesných, či nevím, v jiných zdrojích byly podány jinak, takže těžko říct. Např. píseň D'yer Mak'er byla podle Colea Bonzova oblíbená, podle Shadwicka si s ní neví rady a do bubnů buší, jak ho napadne. (?!) Příběhy o Led Zeppelin už asi žijí vlastním životem. :) Zároveň bych autorovi vyčetla někdy dost degradující hodnocení. Ano... Já vím. Jsem fanoušek, ale on občas působí, jako by psal o kapele, kterou snad ani nemá rád... Hudba není sport, a takto se přece hodnotit nedá. Nicméně se Shadwick věnuje hlavně hudební stránce kapely a ne tolik jejím výstřelkům (i když je neopomene), což oceňuji.