Legenda o zničeném městě přehled
Perč Zejthuncjan
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43081/bmid_legenda-o-znicenem-meste-dsL-43081.jpg
4
5
5
Obraz tragédie arménského národa ze 4. stol. n. l.
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1986 , OdeonOriginální název:
Aršak Jerkrord, 1978
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Legenda o zničeném městě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Historický román z Arménie. Jaké šance má národ, který žije mezi dvěma navzájem znepřátelenými velkými říšemi. Tento stav se projevuje i uvnitř království, kde jsou knížata rozdělena na příznivce Persie nebo Byzantské říše. V podstatě lze konstatovat, že vše je marnost. A vše končí špatně. Obávám se, že zkušenosti Arménů následujících letech až do současnosti nejsou o mnoho lepší.
A vlastně to nekončí ani dnes. Podívejte se co se dnes děje na Náhorním Karabachu, aniž bych posuzoval podíl viny jednotlivých zúčastněných národů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Nejen za zradu přichází trest, ale i za věrnost.“
Kniha Legenda o zničeném městě v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 13x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 1986 |  Legenda o zničeném městě |
| 1983 |  Nejsmutnější člověk na světě |
| 1979 | Legenda dvacátého století |
(SPOILER) Velice povedený historický román, který jsem poprvé četl asi před třiceti lety. Bylo to tehdy moje první setkání s arménskou historií. Od té doby uběhlo spoustu let a na Kavkaze jsem jak doma a povahu Arménů znám z osobní zkušenosti.
Zejthuncjan popisuje vládu arménského krále Aršaka II., který vládne Arménii, která vírou patří k Byzanci ale myšlením spíše k Persii. Polovina jeho knížat by chtěla spojenectví s Byzancí a druhá by se klidně vzdala nové křesťanské víry a přijala perské zvyky. A mezitím je osamělý král Aršak II., který svým myšlením předběhl dobu, ale krutostí a chováním právě do té doby patří. Aby si nemusel vybírat mezi dvěma říšemi, rozhodne se vybudovat své město, kam pozve všechny chudáky, psance, vyvrhele, aby začali svůj nový život, aby budovali pod jeho ochranou město svobody, skutečně nezávislé město. Svého bratrance Nersese, skvělého vojevůdce a požitkáře donutí stát se katholikem – hlavou arménské církve. Svého synovce Glena se rozhodne zavraždit, jeho manželku si vzít za ženu. Zabíjí svého oslepeného otce Tirana.
Slibuje přátelství hned císaři a hned šáhovi. Chová se jak slon v porcelánu a nakonec poštve všechny prosti sobě – svůj lid, královnu, Byzanc i Persii. Milované město se mu hroutí před očima a vidí, že obyčejný lid nesdílí jeho sen, nechce se být za svou svobodu.
Aršak upadá do perského zajetí, je přikován řetězem ke zdi a tak dožívá své poslední dny, kdy přemýšlí nad svou vládou.
Bylo to velmi dobře napsané. Svým způsobem mi to připomínalo romány od Liona Feuchtwangera. Vadilo mi často nelogické chování některých postav. A dost velké zjednodušení. Vygoogloval jsem si osudy jednotlivých osob a zjistil jsem, že mezi katholikem Nersesem a králem Ašrakem byl velký spor o křesťanství, král prosazoval arianismus, katholik samostatnou arménskou církev – není o tom v celé knize ani zmínka. Význam králova města mi naopak přijde až příliš přeceňován, než tomu ve skutečnosti bylo.
Rozhodně doporučuji k přečtení a pochopení jiného myšlení a poznání exotického kousku země.