Legendy české fantasy II. přehled

11.04.2020

Ve snaze dozvědět se, jaká je česká fantazy, jsem se prokousal touto sbírkou. Potvrdil jsem si, že Neomillnerovou snesu jen v antologiích, hledání skrytých popudů a dalších významů ponechám jiným. Budování jiných světů a popis jiných "osob" je zajímavější, ale Andersovo Tarantrefum mi přišlo moc vyumělkované a Antonínovo střet "civilizací" moc ztřeštěné, občas jsem v těch cizích pojmech ztrácel, nicméně se i párkrát smál nahlas, takže významené plus. Takže zbývá Renčínova alterfantazyhistorie (to mne pobavilo, potěšilo - Kalandra by byl zděšen, tyto motivy ve svém Českém Pohanství nezaznamenal) a Pavlovského další den, kdy je potřeba zachránit svět. Celkově času nelituji, ale kromě Medkova Dobrodruha zatím nic extra zajímavého na české fantazy pro sebe nenacházím. Pardon, ještě Kopřiva, ale to je žánr sám pro sebe.

04.05.2018

Budu psát raději průběžně, abych byl ještě plný dojmů...

SLEPÝ HON - Jiří Pavlovský ***
Zajímavé téma - ta naléhavá hrozba na čtenáře doslova vyskakuje ze stránek. Hlavní hrdina jako správný macho. Slepci jako záporáci? Inu, proč ne. Je to zábavné, hravé a čtivé. Ale ten závěr... Jako již mnohokrát mě trochu zkazil dobrý pocit ze čtení (vymyslet opravdu zajímavý závěr je prostě pro českého autora alfa a omega úspěchu). Tady to rovněž nebylo příliš dopracované a odbytí Hordy to byla finální kaňka jak prase, ta novelu zabila.

POSLEDNÍ LIBUŠINA VĚŠTBA - Pavel Renčín *****
Tohle byla naprostá paráda. Renčín píše skvěle o tématu, který všichni známe. On ho ale dokáže podat zajímavěji, akčněji, napínavěji a se špetkou sexu navrch. Trefil se přesně do mého vkusu a je jasné, že si získal mou pozornost. Budu se muset Renčínovi podívat podrobněji na kobylku. Že by se zrodil další oblíbený autor?

TARANTROF - Adam Andres ***
Začalo to velmi slibně, na lodi, která míří k "domovskému" přístavu a ví, že se něco zvrtlo. Poté ale následuje putování, spíš neustálý útěk, který nakonec skončí tak nějak nejasně. Problém prostě je, že tohle není samostatná novela, ale jen úvod k něčemu rozsáhlejšímu (něčemu co zatím není sepsáno, takže to nemá uspokojivý závěr). Navíc jsem měl problém i s hlavním hrdinou (kentaurem), ke kterému jsem tak nějak nedokázal za těch pár stránek nalézt cestu. Což by se ale mohlo změnit v případě rozsáhlého románu (i když těžko soudit).

JARNÍ PANNA - Petra Neomillnerová - Jarní panna *
Příběh vulgární, zmotaný, neučesaný, chaotický a "blbý". Postupně jak slova plynou víc a víc, tak je čtenář víc a víc ztracen... spousta postav jedná nelogicky. V novele navíc není jediná sympatická postava. Všude jen špína a hnus. O ději snad ani nemá cenu mluvit. Tohle se úplně nepovedlo.

VOUSY, ČEST A INŽYNÝŘI - Martin D. Antonín ****
Antonín je magor a tahle novela je guláš, který těžko najde srovnání s něčím jiným. Je to směs lidí, střetů, myšlenek, zvratů a chaosu, že to snad není možné pro nikoho pochopit. Ale je to tak krásně zábavné, že mu musíte nakonec odpustit a tuhle "geniální" novelu si královsky užijete. Ještě lépe pokud si k tomu dáte sklenku nebo dvě.

Celkově sbírku hodnotím 3*, protože rozdíly v kvalitě jednotlivých novel jsou obrovské. Renčín a Antonín dle mého uspěli, Pavlovský nezklamal, ale Andres a Neomillnerová rozhodně nezaujali, kdyby místo nich byl někdo jiný, dílo by bylo o level výše.