Lavondyss přehled

04.03.2024

Les Mytág mě sice neuchvátil, ale docela se mi líbil. Je škoda, že nemohu říct něco podobného o Lavondyss. Částečně za to může asi fakt, že jsem čekal pokračování příběhu z první knihy a dostal něco jiného.
První polovina knihy je čistě v režii dívky Tallis, na kterou zvláštním způsobem působí blízký les. Bohužel už náznaky tajemnosti a záhadnosti byly odváty prvním dílem a čtenář má často pocit, že se autor těžce opakuje a snaží se stejnou věc prodat podruhé. Prakticky žádná postava kromě samotné Tallis nehraje roli a ani s hlavní hrdinkou jsem se nedokázal sžít. Veškeré její motivy mi připadaly velmi mělké a bylo mi celkem jedno, jak dopadne. Příběh téměř nepostupuje a je to jen spousta stran nudy.
V druhé části odehrávající se v tajemných zemích v lese jsem zjistil, že na poslání hrdinky mi opět vůbec nezáleží. A co je horší, měl jsem často pocit, že na něm nezáleží ani jí samotné. Příběh měl různé časové a skoky a výplně, které spíše odváděly pozornost. Za světlé stranky považuji právě některé pasáže v druhé části knihy, kdy se začal děj konečně posouvat a záhady objasňovat.
Po dočtení u mě převládá z knihy pocit slátaniny. Říkám si, jestli jde opravdu o ten stejný Ryhopský les, jako v první knize, protože působí zcela jinak, má jiné zákonitosti apod. Holdstockovi se nedá upřít velká představivost, ale bohužel v této knize na mě jako na čtenáře zapůsobit nedokázal. Zatímco k Lesu Mytág se třeba i někdy vrátím, vím, že Lavondyss už znovu číst nikdy nechci.

23.12.2023

Lavondyss je temná, náročná kniha, která není pro každého.

Rozhodně se mi svou hloubkou a téměř hororovou atmosférou četla lépe než první díl, ale nejsem si jistá, jestli jsem správně pochopila konec knihy... Mám svou teorii, ale je tam pro mne mnoho otazníků. Možná jsem jenom natvrdlá, ale poslední kapitoly byla jedna veliká smršť plná krve, surovosti a mě z toho šla (vzhledem k některým pasážím jen metaforicky) hlava kolem. :)