Lidé lesních stínů přehled
Martin Kuška
Dramatická sonda do křivoklátského venkova druhé poloviny 19. století. Románově zpracovaná kniha letmo navazuje na části úspěšné autorovy fotoknihy „Křivoklátsko – cesta do duše krajiny“. Je inspirována jak skutečnými střety mezi pytláky a lesním personálem, tak životem uhlířů a proměnou venkovské společnosti v době před velkou hospodářskou krizí v roce 1873. Syrově zachycený děj, vzdávající hold zapomenutým časům a řemeslům, se z velké části drží faktických historických souvislostí. Zavádí čtenáře do lesů v okolí Karlovy Vsi, Broum, Nového Jáchymova, Roztok, Křivoklátu, Skryjí nebo na hrad Týřov a skalnaté svahy nad Úpořským údolím. Některé lokace zůstaly dodnes téměř stejné, jiné v tehdejší podobě zanikly, ale příběh je nechává znovu oživnout. Druhá polovina 19. století. Křivoklátské lesy. Nebo spíš to, co z nich zbylo… Z milířů na mýtinách pomalu stoupá dým a halí člověkem poznamenanou krajinu. Stromy, které padly na dřevěné uhlí do vysokých pecí, změnily se v chléb na stoly rodin, které sem přišly žít a dřevo zpracovávat. Nebyli ale všichni tací – pracovití lidé s rukama udřenýma lesním řemeslem – uhlíři, drvoštěpové. Každý sem nepřišel jenom pro pár zlatých. Nebezpečná vášeň lovit, hlava plná vzdoru a pocit, že není co ztratit – i tací byli. A takovým se měl každý raději vyhnout… Do zdejšího kraje, do nově založené uhlířské osady Karlova Ves, po smrti své ženy přichází za prací i František Kos se synem Antonínem a matkou Alžbětou. František se v sobě znovu snaží najít muže, jakým byl, a vědomě se ničí těžkou prací u milířů a v železárnách. Antonín po svobodomyslných studentských letech v Rakovníku zjišťuje, jak rychle si musí najednou vybrat, kým se má stát. Nikdo z nich ale netuší, jak se mohou osudy náhodných lidí zde, mezi dubovými háji, mýtinami a skalnatými svahy, střetnout a vyústit v neštěstí, na které by nikdo nepomyslel. Především Antonín Kos se bude muset později rozhodnout, jestli zůstat neprůbojným chlapcem, nebo dospět, najít odhodlání, víru v sebe sama a vykročit nalézt spravedlnost.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lidé lesních stínů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Někdy se prostě zamiluješ do postavy v knížce, i když víš, že z toho bude jen krátkodobý platonický románek. O to s větší nedočkavosí obracíš stránky.
Díky Martinu Kuškovi za Černého Rysa (tajuplného, svobodomyslného, odvážného), za jeho divoké temné oči a za nečekaně dramatické dobrodružství z krásných Křivoklátských lesů. Znovu objevovat krajinu, kde jsem vyrůstala, očima někoho jiného, s příběhy z dob již dávno minulých, byla nezapomenutelná cesta, kterou jsem hltala každým řádkem.
Román z prostředí, které velmi dobře znám. Líbil se mi příběh zasazený do historie, kterému jsem věřila, že se tak mohl stát. Čtení mě bavilo, chtěla jsem vědět, jak to dopadne a za sebe musím říct, že mě konec překvapil. Ráda bych třeba někdy v budoucnu četla volné pokračování...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lidé lesních stínů v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Mé knihovně | 20x |
v Chystám se číst | 16x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
19. století venkovské romány historické romány český venkov Křivoklát Křivoklátsko české rományAutorovy další knížky
2022 | Lidé lesních stínů |
2020 | Křivoklátsko cesta do duše krajiny - Netradiční průvodce po zapomenutých příbězích královských lesů |
2024 | Až pak můžeme zapomenout |
Velmi pěkné čtení.. Prostředí, historie, postavy.. příběh jsem doslova "hltala". Navíc se příběh odehrává v mnou známých místech, v krajině mých předků. Autorovi tleskám!