Lucrezia Borgia - Dcera ďábla přehled

24.07.2023

O Lucrezii jsem četla mnoho článků a různých spekulací a faktů o jejím životě a tak jsem měla docela problém nevidět tam ty odchylky a to jak ji popisuje historie. Bylo znát, že tohle je značně upravené. Lucrezia tu často působila jako nevinná husička a nebyla mi nijak sympatická. Horko těžko jsem tam hledala tu slavnou ženu ze skandálního rodu, o které jsem tolik četla. Přišlo mi to místy podivně přeslazené a to domýšlení a vynechávání některých historických faktů mi tu vadilo.

02.05.2021

Snažila jsem se oprostit od skutečných historických fakt a knihu pojímat opravdu jen jako román, protože od doložených historických materiálů se opravdu dost liší.
I když je Lucrezia Borgia bezpochyby dost kontroverzní postavou v dějinách, její skutečná role v historii vlastně zas až tak jednoznačná není. Zda byla opravdu tak „zkažená“ nebo byla jen využitou obětí svého otce, to už se asi nikdy nedozvíme...je to dost podobné pohledu třeba na proslulou Alžbětu Báthoryovou.
V této knize má Lucrezia auru jasné oběti politických hrátek své rodiny.
Kniha je zaměřena na ne moc dlouhý úsek života této legendami opředené krásky a papežovy nemanželské dcery, víceméně na dobu jejího politicky dohodnutého manželství s Alfonsem Aragonským. I když v knize nechybí nic z toho, co by v historickém románu mělo být – intriky, mocenské boje, úklady a pochopitelně i romantická láska, přesto se mě kniha zas tak extra nedotkla. Takový průměr, který neurazí, ale také nijak zvlášť nenadchne.

„Víte, co je největší problém světa? Lidé, jako vy - inteligentní, krásní a silní. Předpokládáte, že všichni ostatní mají stejné ctnosti jako vy. Kdyby ano, nepotřebovali bychom tyrany. Jenže ve skutečnosti jsou lidé povětšinou vrtošiví, proradní, zbabělí a chamtiví. Chtějí, aby jim někdo rozkazoval. Pokud jim do rukou vložíte moc a snažíte se jim ukázat, jak snadno jimi vůdcové manipulují a klamou je, velebí vás za to? Ne, nic takového. Plivají na vás, vyhazují vás s nadávkami ze svých domovů. Není až tak snadné někoho oklamat. Jenže lidé chtějí být klamáni. Vyhovuje jim nevolnictví, a když jim uvolníte pouta, začnou být popudliví.“