Zapomenuté případy Martina Anděla přehled
Jan Jandourek
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174716/bmid_zapomenute-pripady-martina-andela-174716.jpg
3
8
8
Martin Anděl série
< 5. díl
Legenda české sci-fi Ludvík Souček napsal na přelomu 60. a 70. let několik kratších textů, které spojuje postava detektiva Martina Anděla. Souček zde dokázal spojit svůj smysl pro humor a zálibu v záhadách s jedinečnou dobovou atmosférou. Ta jedinečnost spočívá v tom, že to byla doba, po které lze toužit s jistou nostalgií, ale také to byla doba zla. Některé příběhy Martina Anděla by ale neměly být zapomenuty. Zapomenuté příběhy Martina Anděla se snaží dopovědět něco, co by v době vzniku původních příběhů nesmělo být řečeno nahlas.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zapomenuté případy Martina Anděla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zapomenuté případy Martina Anděla v seznamech
| v Přečtených | 10x |
| v Knihotéce | 24x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1997 |  Tomáš Halík: Ptal jsem se cest |
| 2000 |  Když do pekla, tak na pořádné kobyle |
| 2000 | Mord |
| 2007 | Sociologický slovník |
| 2011 | V jámě lvové |
První povídka je anekdota, druhá má nějaký zajímavější příběh a třetí je jen variací na Tunguzský meteorit říznutý Invasion of Body Snatchers. Celkově mi přijde, že se nepodařilo až na povrchní atributy zachovat ducha Součkových příběhů, ani navodit atmosféru té doby. Navíc mi zcela chybějí popisy krajiny, v nichž Souček sice rovněž nevynikal, ale měl je, a někdy alespoň na určité solidní úrovni.
Martin Anděl je moje oblíbená postava, i když Souček těžce dojížděl na to, že neumí napsat příběh. Jenže Souček se snažil alespoň vycházet z určité reality.
- První povídka prostě až příliš prvoplánově počítá s pointou, a v podstatě jde o delší anekdotu. Kde mi vadí začlenění až příliš nereálných prvků. -
- Druhá povídka: O hodně zajímavější příběh, než první, anekdotická povídka, s jakousi akcí, ale přece jen je to duchu Součkových knih poněkud vzdálené. U Součka hraje určitou roli i popis, a ten zde je stručný, omezený jen na nejdůležitější nutnosti, a někdy ani to ne. Jako kdybychom dostali rychlokurz Martina Anděla z rychlíku – pár atributů a nazdar. Žádná snaha o vcítění. Nu, draci (ostatně je to i v názvu povídky, že?) byli docela fajn, ale zase je zde to ne-zemské zakončení, jímž Souček končil Andělovy případy jen jednou. -
- Třetí povídka: Další varianta k Tunguzskému meteoritu, tentokrát říznutá Invasion of body Snatchers. Co mi vadí na všech třech povídkách, že nejsou moc originální (i když té první nelze upřít vtipnou pointu) a dokonce si ze světa Martina Anděla berou jen vnější atributy. Dodat tomu uvěřitelnost a náladu té doby se zkrátka nepodařilo. Tahle povídka dokonce vyznívá i poněkud směšně, tím, jak Anděl reaguje.