Život a dobrodružství Martina Chuzzlewita I přehled

11.12.2021

Je celkem pozoruhodné, jak se Dickens - stejně jako většina autorů - drží svého stylu a zároveň je každá jeho kniha zároveň velmi specifická. Nejinak je tomu u Martina Chuzzlewita. Ačkoliv Martin hraje spíš vedlejší roli, podobně jako Mikuláš Nickleby, jeho postupný vývoj osobnosti je znát s každou další zkušeností životní. A není jich zrovna málo. Ta největší je cesta do Spojených států, a to je taky hlavní gró knihy. To, jak Dickens Američanům po vlastní zkušenosti a zklamání naložil, je naprosto famózní, tvrdé, otevřené, upřímné a do značné míry...přesné. Ani si nejsem jistý, jestli byl v jiných svých románech natolik tvrdě kritický jako v tomto případě, kdy se americký sen mění v noční můru plnou chvastounství, povýšenectví, netykavosti, podvodnosti, pochlebovačství, egocentrismu a pokrytectví. Dokonce je v nejednu chvíli znát, že Dickens moc dobře věděl, jakou reakci jeho, chvílemi dosti vášnivá, kniha u amerických čtenářů vyvolá - a nutno podotknout, že taky vyvolala=o)

V prvním díle, vydaném u nás v roce 1950, se do (vy)bájené americké žumpy Edenu podíváme jen částečně. Za to dickensovské divadlo se stihne rozjet zcela naplno. Martin se spojí s Markem Tapleyem, který v sobě spojuje příjemnou grotesknost pana Jarndyce (východní vítr vs. zásluhy) a poctivost Samuela Wellera. Kdo mě však od začátku velmi baví, to je Pecksniff a jeho povedená dvojice dcer. Ostatně postavu Pecksniffa si Dickens podává s gustem opravdu jízlivého sarkastika. A nesmím opomenout mou oblíbenou "dickensovskou kameru", kdy proplouvám prostředím nanejvýš živým v detailech i celku. A nepochybuju, jak už jsem byl nejednou opakovaně svědkem, že s druhým dílem, začne zápletka i drama nabírat na obrátkách.