Marxova ulice přehled
Ladislav Mňačko
Soubor povídek ze života prostých lidí, kde se vrací do svých chlapeckých let, do dob předmnichovské republiky v Martině. Na osudech blízkých lidí, kamarádů nebo prostých dělníků vylíčil tehdejší život.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Marxova ulice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Marxova ulice v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 3x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1968 | Agresori |
1968 | Ako chutí moc |
1997 | Někdo mě chce zabít |
1994 | Gigant aneb Tajemství ostrova věčné lásky |
1966 | Jizvy zůstaly |
Trochu pozapomenutá knížka, jezdoznačně poznamenaná datem svého vzniku. Nicméně když jsem jizačal číst, měl jsem moc příjemný pocit. Mňačko se vracel do svých klukovských let a jednoduše popisoval to, co se dělo okolo. Bohužel záhy, asi s povídkou Starší bratr, do řádků leze socialistická ideologie, podaná vemi účelově a jednostraně, takže to vypadá, že si každý den ráno četníci z dlouhé chvíle řekli "Co budeme dnes dělat? Inu, půjdme zmlátit pár dělníků." A pak už se tento či další omílané motivy jen opakují (buržoasie, vykořisťování, střílení do dělníků aj.). V roce 1958 již probíhaly politické rehabilitace, protože se Stalin a Gottwald už pár let v pekle vařili v kotlích, přesto doba byla ještě hodně tuhá a kniha jednoduše jede v tomto schématu. Ale na druhou stranu je v některých momentech až mile poetická. Jsem rád, že jsem si ji přečetl. Asi proto, že vznikla z iniciality autora a ne na politickou objednávku nějakého politického pohlavára.