Mefisto přehled
Klaus Mann
Mefisto, nejvýznamnější dílo Klause Manna, je silně otevřeným, zčásti autobiografickým protifašistickým románem, projevem bezradnosti jedné generace intelektuálů vůči nacistickému násilí. Pojednává o významném německém herci Hendriku Höfgenovi (předlohou byl Gustaf Gründgens), který udělal velkou kariéru za Výmarské republiky, pak v době nacismu a nakonec znovu po osvobození Německa. Jeho parádní rolí byl právě Mefisto. Stejně jako hlavní hrdina, i řada dalších postav má předlohu v tehdy žijících osobách, včetně Marlene Dietrichové, samotného autora nebo jeho otce Thomase Manna. Krátce před smrtí se autor dozvěděl, že se Mefista nepodaří vydat – za zablokováním publikace stál muž, podle kterého byla kniha napsána. V roce 1981 natočil István Szabó stejnojmenný film s Klausem Mariou Brandauerem v hlavní roli. Film získal Oskara za nejlepší cizojazyčný film a pomohl vrátit Klause Manna do pozornosti evropského publika.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , AcademiaOriginální název:
Mephisto: Roman einer Karriere, 1936
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mefisto. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (52)
"Ze všech zlotřilců je však nejzlotřilejší Hendrik Höfgen, pročež sklízí také největší obdiv. Z jeho bledé, ďábelské tváře, z jeho zastřeného a znaveného hlasu je znát, že je důvěrně obeznámen se všemi neřestmi a že z nich dokonce dovede finančně těžit. Je to zřejmě vyděrač velkého stylu, se zvrhlým úsměvem uvádí bez rozpaků mladé lidi do neštěstí, jeden z nich spáchá sebevraždu na otevřené scéně a Hendrik, ruce v kapsách, cigaretu v ústech, monokl v oku, se pomalu loudá okolo mrtvoly. Obecenstvo si s hrůzou uvědomuje: tento člověk je vtělené zlo. Je tak naprosto, tak dokonale špatný chlap, s jakým se v životě setkáme jen výjimečně. Zdá se, že se někdy sám zhrozí své absolutní špatnosti, jeho bílá tvář pak ustrne, jeho rybí smaragdové oči bezútěšně šilhají a trpitelský rys na citlivých spáncích se prohloubí.
Höfgen hraje bohatému berlínskému obecenstvu výlupek zrůdnosti a má senzační úspěch. Zvrhlost je pochoutkou pro boháče a Höfgen jim ji dovede podat."
Když je doba roztříštěná odobně jako za Výmarské republiky, je snadné udělat si špatný úsudek. Rozpoznat, co kam směřuje, vyhnout se fanatizmu (většinou zaštítěnému ošidně ušlechtilými ideály), zaujmout morálně správný a nezviklatelný postoj, - to naopak snadné vůbec není a nikdy nebylo.
Höfgen ten chaos přezíravě podcenil. Dopřál mu pozornosti jen jako prostředku k dosažení svých kariérních cílů a uspokojení svého ega, stravujícího sebe sama. Ignoruje stále zřetelnější signály, platí čím dál víc za cosi, co je už jen uměle vyvolanou glorifikací jeho hereckých exhibicí, jimž obětoval kohokoliv a cokoliv. Nakonec sebe celého. Upsal duši - za nic.
Přesah díla a klady či zápory zpracování popsali jiní. Já se dobrala ke čtvrté hvězdě skrze seznámení s Gustavem Gründgensem; rozkrylo mi to divně osobní předpojatost, se kterou autor Höfgena líčí.
Související novinky (1)
Knižní novinky (27. srpna - 9. září)
27.08.2018
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mefisto v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 351x |
ve Čtenářské výzvě | 35x |
v Doporučených | 24x |
v Knihotéce | 283x |
v Chystám se číst | 164x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
zfilmováno německá literatura fašismus divadlo herci kariéra Výmarská republika rozhlasové hry německé romány
Posloucháno jako audiokniha.
Román jedné kariéry jednoho prospěcháře, který se řídí heslem kam vítr, tam plášť, který jde ve vidině vlastní slávy a prospěchu přes mrtvoly. Jak už zaznělo v komentářích níže, Mann popisuje reálné postavy a vlastně jde o biografii jeho bývalého švagra. Klobouk dolů za odvahu, jakou ironicky popisoval pohlaváry nacistického režimu (kulhavý reklamní trpaslík apod.) ještě za jeho trvání. Sice z exilu, ale totalitní režimy mají prsty a přisluhovače všude na světě. Samotný příběh Hendrika Höfgena, alias Gustafa Gründgense, pak trošku čpí pomstou a vyřizováním si účtů, ale i tak pěkně popisuje naivitu prospěchářů. Zaujmou i dvě postavy zarytých nacistů 20. let, kteří po převratu prozřou a dojde jim, jak byli ve svých revolučních představách naivní. Až mi jich bylo trošku i líto. Skvělá kniha, kdyby hned na začátku v druhé kapitole na čtenáře autor nevyspal mraky postav, aniž by člověk věděl, kdo je důležitý a kdo ne. V druhé půlce pak "body dolů" za poněkud odosobněné letem světem historií Německa 30. let.